Dušičkové rekviem
Druhého listopadu - v den, kdy vzpomínáme na své drahé zemřelé - si v rámci Hudební siesty poslechneme Rekviem Wolfganga Amadea. Nebude jediné v ten den.
Zádušní mši si u Wolfganga Amadea Mozarta anonymně objednal hrabě Franz von Walsegg ze Stuppachu, aby ji jako své vlastní dílo nechal provést k uctění památky své zemřelé manželky. Mozart byl v té době unavený, nemocný a trpěl bídou. Podvědomě cítil, že Rekviem, které mělo být velmi dobře zaplaceno, píše vlastně pro sebe. Dokončit je však nestihl. Zemřel pravděpodobně na epidemii chřipky, která tehdy ve Vídni řádila. Navíc trpěl vleklým zánětem ledvin a vodnatelností. Jeho opuchlé tělo vyvolalo dohady o otravě, která je však nepravděpodobná a dodnes neprokázaná. Skromný pohřeb v kostele svatého Štěpána mu vystrojil blízký přítel baron Gottfried van Swieten, neboť vdova Konstance na to neměla dostatek peněz. Konstance pak poprosila Mozartova žáka Franze Süssmayera, s nímž skladatel pracovně trávil poslední týdny života, aby Rekviem na základě rozpracovaných úryvků dokončil. Vzniklo tak dílo, které je dnes velmi známé a oblíbené po celém světě. Proto věřím, že si je rádi poslechnete. Uvedeme ho hned po polední modlitbě na začátku Hudební siesty.
Další Requiem - tentokrát z díla Adama Václava Michny z Otradovic - je do dušičkového programu Radia Proglas zařazeno na 18. hodinu 30. minutu. Na autentické nástroje zahraje Michnovu Missu VI. Pro defunctis (1654) soubor Capella Regia Musicalis, který řídí Robert Hugo.
Nejkratší rekviem budeme vysílat ráno od 9. hodiny. Zhruba patnáctiminutová Missa pro defunctis in c, opus 41 je z díla Mikuláše Schneidera-Trnavského, žijícího v letech 1881 až 1958. Slovenský soubor Musica Vocalis řídí Branislav Kostka.