Cinegoga - kinokoncert

 V rámci cyklů CINEGOGA (nepravidelný cyklus Židovského muzea v Praze, v jehož rámci se diváci mají možnost seznamovat se zajímavými a v Čechách pouze výjimečně uváděnými díly z oblasti židovského filmu a videoartu) a v rámci cyklu BERG 09 – BRÁNY SVĚTŮ (cyklus koncertů se světovými premiérami novinek mladých českých skladatelů s důrazem na spojení originální dramaturgie a netradičních prostor) se ve středu 14. 10. 2009 v 19:00 a ve 21:00 hodin uskuteční kinokoncert s podtitulem "Cinegoga". Obě na sebe bezprostředně navazující představení se konají v jedinečném historickém prostoru Španělské synagogy, jež je součástí Židovského muzea v Praze (Vězeňská 3, Praha 1).

Díky novému hudebnímu doprovodu je uvedení v České republice dosud nepromítaného unikátu němé éry Hollywoodu z produkce Samuela Goldwyna světovou premiérou. Brilantní filmový amalgám romance, grotesky, dramatu ze soudní síně a dokumentu (snímek obsahuje originální dobové záběry newyorské Lower East Side, v prvních desetiletích 20. století obývané převážně židovskými přistěhovalci z východní Evropy) Židovskému muzeu v Praze laskavě zapůjčilo Národní centrum židovského filmu (The National Center for Jewish Film) při Brandeisově univerzitě (USA). NCJF se nedávno postaralo nejen o náročné restaurování originální kopie, ale pořídilo též digitální přepis díla, čímž jej po zásluze znovu zpřístupnilo široké veřejnosti.

HLADOVÁ SRDCE

(originální název Hungry Hearts)

USA, 1922, 80 min.

Němý film s anglickými a českými mezititulky

Režie: E. Mason Hopper

Restaurování a přepis na DVD: The National Center for Jewish Film

Snímek Hladová srdce byl natočen na motivy povídek Anzii Yezierské, která jako první seznamovala běžné čtenáře s osudy židovských žen v Novém světě. Kostru filmového vyprávění tvoří příběh rodiny Levinů, přistěhovalců z východní Evropy usadivších se na newyorské Lower East Side. Zbožný otec Abraham, zběhlý ve věrouce, zato však s pramalým zájmem o světské záležitosti a obchod, má potíže uživit rodinu a usnadnit tak jejím členům integraci do moderní americké společnosti. Dcera Sára otročí jako myčka podlah v činžáku, kde rodina bydlí. Chce vydělat nějaké peníze, a jak sama říká, “někam to v Americe dotáhnout”. Matka Hanneh, majestátní, rázná matróna, úzkostlivě střádá každý cent na zvelebení své skromné domácnosti, neboť uvěří, že jí to pomůže lépe vyvdat nejstarší dceru. Tímto okamžikem se začíná odvíjet groteskní drama... Klasický hořkosladký snímek, osobitým způsobem vyprávějící o strastech a nadějích židovských přistěhovalců, byl natočen na autentických lokacích newyorské Lower East Side.

SKLADATEL JAN DUŠEK

Je nejmladším skladatelem, se kterým Orchestr BERG v současné době pravidelně spolupracuje. Na začátku této spolupráce stála shodou okolností objednávka nové hudby k avantgardnímu krátkometrážnímu filmu Mechanický balet Fernanda Légera. Zpracováním tohoto extrémně náročného zadání získal Dušek cenné zkušenosti se specifickým žánrem hudby k němému filmu a nutno říci, že se maximálně osvědčil. Jeho cyklus Chalomot jehud’im, který vznikl pro loňskou sezónu orchestru, získal zcela zaslouženě cenu veřejnosti v soutěži NUBERG. Další novinku Persony, která byla zároveň Duškovou absolventskou skladbou, uvedl Orchestr BERG ve spolupráci s baletem Národního divadla a choreografkou Silvií Nečasovou letos v květnu na scéně Stavovského divadla. Tento mladý skladatel se také může pochlubit dvěma prvními cenami ze skladatelských soutěží, objednávkami od festivalů, zahraničních sólistů i komorních souborů – nedávno například od slavného Nederland Blazer Ensemble z Nizozemí.

 

ORCHESTR BERG je špičkové mladé těleso, které přináší svěží vítr na českou hudební scénu. Zaměřuje se na současnou hudbu a hudbu 20. století – tu kombinuje například s tancem, pantomimou, filmem, videoartem apod. Atraktivitu BERGovských koncertů zvyšuje vystupování mimo tradiční sály, čímž se orchestru daří uvádět hudební díla do nevšedních souvislostí. Prostřednictvím objednávek nových děl u českých skladatelů především mladé generace pomáhá vytvářet nové hodnoty a investuje do budoucnosti hudby a umění. V současné době má na svém kontě již desítky světových premiér a také mnoho českých premiér vynikajících světových autorů. Orchestr BERG spolupracuje s mnoha renomovanými umělci a organizacemi jako jsou Národní divadlo, festival Struny podzimu ad. Věnuje se také propagaci hudby mezi nejmladšími generacemi a již několik let připravuje oblíbené koncerty pro děti.

DIRIGENT PETER VRÁBEL

pochází ze Slovenska, ale žije v Praze. Specializuje se na uvádění současné hudby, je šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Orchestru BERG. Jako neúnavný a originální propagátor nové hudby aktivně spolupracuje se současnou českou i světovou skladatelskou špičkou a prostřednictvím nejrůznějších projektů vytváří inspirativní tvůrčí prostor pro vynikající umělce mladé generace. Má velmi široký umělecký záběr a přestože se zaměřuje na hudbu 20. století a hudbu soudobou, koncerty nové hudby doplňuje hudbou starších období, takže se v této souvislosti zabývá i dobovou interpretací. Vytvořil velké množství snímků pro Český rozhlas, své všestranné schopnosti využil při natáčení alba jazzového pianisty Franka Mantootha (USA) nebo při nahrávání pro film. Spolupracuje s Národním divadlem (Zlatovláska; Ibbur, aneb Pražské mystérium). Je držitelem Ceny Gideona Kleina.

ŠPANĚLSKÁ SYNAGOGA

byla vystavěna roku 1868 podle plánů architekta Vojtěcha Ignatze Ullmanna a Josefa Niklase v tzv. maurském stylu. Bohaté interiérové dekorace inspirované orientálními fantaziemi i vzory mozarabské architektury pocházejí z let 1882-1883 a jejich autory jsou dva pražští architekti, Antonín Baum a Bedřich Münzberger. Není bez zajímavosti, že budova synagogy, jež svým slohem odráží emancipační proces Židů v českých zemích, je stavebním podnikem, který probíhal víceméně současně se stavbou historické budovy Národního divadla, pýchy českého obrozeneckého hnutí. Budova dnešní Španělské synagogy stojí na místě někdejší Staré školy, nejstarší synagogální stavby v prostoru pozdějšího pražského Židovského Města pocházející patrně z 12. století, v níž byla roku 1837 jako v jedné z prvních synagog zavedena reformovaná bohoslužba. Inspirována ozvěnami německého protestantismu, reformní židovská bohoslužba kladla důraz na hudební složku, o jejíž zdárný rozvoj pečoval v letech 1837-1845 autor české národní hymny, skladatel a dirigent František Jan Škroup. Stará škola byla v roce 1867 stržena a na jejím místě vyrostla synagoga odpovídající potřebám reformované liturgie: prostorná, vzdušná stavba s galerií na litinových sloupech, s varhanami a výtečnou akustikou. Kromě bohoslužebných a výstavních účelů (v budově se nacházejí stálé expozice ŽMP Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od emancipace do současnosti a Stříbro českých synagog) je dnes interiér díky svým vynikajícím akustickým vlastnostem využíván též jako koncertní sál.

byla vystavěna roku 1868 podle plánů architekta Vojtěcha Ignatze Ullmanna a Josefa Niklase v tzv. maurském stylu. Bohaté interiérové dekorace inspirované orientálními fantaziemi i vzory mozarabské architektury pocházejí z let 1882-1883 a jejich autory jsou dva pražští architekti, Antonín Baum a Bedřich Münzberger. Není bez zajímavosti, že budova synagogy, jež svým slohem odráží emancipační proces Židů v českých zemích, je stavebním podnikem, který probíhal víceméně současně se stavbou historické budovy Národního divadla, pýchy českého obrozeneckého hnutí. Budova dnešní Španělské synagogy stojí na místě někdejší Staré školy, nejstarší synagogální stavby v prostoru pozdějšího pražského Židovského Města pocházející patrně z 12. století, v níž byla roku 1837 jako v jedné z prvních synagog zavedena reformovaná bohoslužba. Inspirována ozvěnami německého protestantismu, reformní židovská bohoslužba kladla důraz na hudební složku, o jejíž zdárný rozvoj pečoval v letech 1837-1845 autor české národní hymny, skladatel a dirigent František Jan Škroup. Stará škola byla v roce 1867 stržena a na jejím místě vyrostla synagoga odpovídající potřebám reformované liturgie: prostorná, vzdušná stavba s galerií na litinových sloupech, s varhanami a výtečnou akustikou. Kromě bohoslužebných a výstavních účelů (v budově se nacházejí stálé expozice ŽMP a ) je dnes interiér díky svým vynikajícím akustickým vlastnostem využíván též jako koncertní sál.