Česká hudba na Pražském jaru

Již v prvním festivalovém týdnu zazní šest skladeb českých autorů ve světové premiéře. Ve čtvrtek 15. května v Obecním domě v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Altrichtera uslyšíme premiéru Houslového koncertu, který na objednávku Pražského jara zkomponoval Adam Skoumal. Sólového partu se zhostí vynikající Roman Patočka. I další skladby tohoto večera jsou poctou české hudbě – od Leoše Janáčka zazní Šumařovo dítě, Otče náš a Příhody lišky Bystroušky (meziaktní hudba). Koncert uzavře monumentální Te Deum Antonína Dvořáka. Na koncertu 19. května v inspirativních prostorách Anežského kláštera uslyšíme v podání ansámblu Konvergence pět českých skladeb ve světové premiéře. Zaznějí díla Petera Grahama, Tomáše Pálky, Pavla Zemka-Nováka, Ondřeje Štochla a Marka Kopelenta.

Lotyšský houslista Gidon Kremer přijal výzvu festivalu k zařazení skladby Luboše Fišera Crux pro sólové housle, tympány a zvony do programu svého vystoupení. VždyťGidon Kremer se řadí k nejlepším a nejvěrnějším interpretům tohoto díla, které mj. uvedl na svém pražském recitálu v 70. letech i přes zákaz tehdejší ideologické cenzury. Uvedením skladby na letošním ročníku chceme rovněž připomenout patnácté výročí úmrtí tohoto skladatele.

Ryze českou a jiskřivou dramaturgii nabízí koncert Moravské filharmonie Olomouc, s violoncellistou Mischou Maiským. Ve středu 21. května vedle děl českých skladatelských „stálic“ 0037- Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany – zazní rozšafná Serenáda Iši Krejčího a Intermezzo Bohuslava Martinů. Program koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zase nabídne symfonickou báseň V Tatrách Vítězslava Nováka a Variace na téma a smrt Jana Rychlíka od Otmara Máchy.

V podání Janáčkova tria pak na koncertu 23. května v Anežském klášteře zazní premiéra další skladby napsané na objednávku Pražského jara - Příběhu Jiřího Gemrota. Autor o své skladbě říká: “Na Příběhu pro klarinet, housle, cello a klavír jsem pracoval od konce srpna minulého roku. Ačkoliv skladba má programní název, nemá mimohudební program. Jde o příběh hudebního tématu, které je zdrojem celé skladby a dochází v ní k jeho různým proměnám a návratům. V premiéře ji provedou členové Janáčkova tria, s nimiž mě pojí dlouholetá autorská spolupráce. Spolu s nimi vystoupí Irvin Venyš, kterého dosud znám pouze ze spolupráce ve studiu, takže autorsky se potkáváme rovněž v premiéře.”

Zajímavou dramaturgickou pointu nabízí koncert 2. června, kdy pod taktovkou Vladimíra Válka zaznějí díla Luboše Fišera, Jaroslava Ježka a Bedřicha Smetany. Luboš Fišer je znám spíše jako autor filmové hudby (Smrt krásných srnců, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Adéla ještě nevečeřela či Tajemství hradu v Karpatech). Nicméně i na poli hudby tzv. "vážné" patří jeho díla k naprostým vrcholům české tvorby 2. pol. 20. století. Double pro orchestr z roku 1969 je nádhernou a snad i trochu rozvernou syntézou moderny a hudebních stylů klasických, která ukazuje mistrovství tohoto bohužel předčasně zesnulého skladatele. Stejně tak Jaroslav Ježek je veřejnosti znám spíše jako autor písní Osvobozeného divadla. Klavírní koncert napsal v roce 1927 jako svou absolventskou práci na Pražské konzervatoři. Zkušební komisi jím poněkud šokoval, protože celý koncert zkomponoval v jazzovém rytmu - jak napovídá i název druhé věty "Tango", či náznak charlestonu v první větě. Jedná se o velmi svěží dílo, které odhaluje nesmírnou invenci a talent tohoto skladatele. Bohužel i Jaroslav Ježek umírá velmi mladý ve věku 35 let. Klavírní koncert je jednou z mála koncertních skladeb většího rozsahu, kterou nám stihnul zanechat. Spojení hudby Richarda Wagnera a Bedřicha Smetany ve druhé půli koncertu je pak skutečným dramaturgickým bonbónkem, vždyť Smetana bývá někdy označován za „českého Wagnera“. A Smetanova Triumfální symfonie je v českých hudebních kruzích snad kvůli pohnutým okolnostem vzniku značně opomíjena.

Je-li letošní ročník Pražského jara českou hudbou prostoupen, pak jeho komorní řada na tomto fenoménu stojí. Ba co víc, festival během posledního květnového víkendu nabídne esenci české komorní tvorby výhradně v podání domácích interpretů. Na deseti koncertech se tak představí vedle mladých hudebníků soubory prověřené časem a repertoár rozpjatý od klasicistních děl až po kompozice zcela současné. Víkend české komorní hudby nadto posluchače zavede do míst, která s koncertním provozem nejsou tak často spojována. Diváci budou moci zavítat do nádherných prostor Toskánského paláce či zahrady paláce Černínského.

zdroj: tisková zpráva Pražského jara