Bohuslav Martinů

Jak je známo Bohuslav Martinů se narodil na poličské věži chrámu svatého Jakuba jako syn pověžného, kde vyrůstal až do 11 let.  Dobře hudebně vybaven z domova začal od šestnácti let studovat hru na housle na pražské konzervatoři. Po čtyřech letech studium přerušil a vrátil se do Poličky, kde učil a komponoval své první skladby. O deset let později odešel do Prahy podruhé. Tentokrát se zde stal houslistou České filharmonie. Na podzim roku 1923 získal tříměsíční stipendium komposice v Paříži. Tento studijní pobyt se ze tří měsíců mnohonásobně protáhl na několik let. Martinů zůstal v Paříži až do vpádu nacistických vojsk do Francie. Poté se rozhodl před válkou utéct. Přes jižní Francii, Španělsko a Portugalsko se dostal až do Spojených států, kde se na jaře roku 1941 usadil. Po jedenácti letech sice získal americké občanství, ale již od roku 1948 žil střídavě v Americe a v Evropě. Rok před svou smrtí přesídlil do švýcarského Schönenbergu nedaleko Basileje, kde byl po své smrti roku 1959 pohřben. Roku 1979 byly ostatky Bohuslava Martinů přeneseny do jeho rodné Poličky, kam se tolik toužil vrátit.

Z doby pobytu ve Francii pochází skladba, kterou jako první uvedeme v den výročí v rámci polední Hudební siesty, nazvaná “Vřava”. Martinů ji věnoval Charlesi Lindbergovi, který v roce 1927 jako první přeletěl Atlantský oceán bez mezipřistání. Nám ji zahraje Státní filharmonie Brno pod taktovkou Petra Vronského. 

Rokem 1934 se datuje vznik druhého ze tří klavírních koncertů. Ve třech větách s tempovými označeními: Allegro moderato, Pocco Andante a Poco Allegro jej jako druhou skladbu Hudební siesty přednese klavírista Rudolf Firkušný za doprovodu České filharmonie , kterou řídí Jiří Bělohlávek. Nahrávka byla pořízena během koncertu, který se konal ve Smettanově síni Obecního domu v Praze roku 1990.

S poslední skladbou se přeneseme do jarních měsíců roku 1943, kdy Martinů v příjemném prostředí u moře nedaleko New Yorku napsal svou druhou symfonii. Málokdo už dnes ví, že  byla napsána na objednávku českých občanů žijících Clevelandu. Proto je na partituře anglický nápis, který do češtiny přeložený zní: ”Mým krajanům v Clevelandu”. Podle jejich přání měla symfonie uprostřed války vyjadřovat vlastenecké pocity a měla být pozdravem bojujícím Čechoslovákům. My ji budeme vysílat z nahrávky České filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem.