Barokní ženy
Brněnský soubor Musica Poetica vydal nové CD nazvané Barokní ženy.
Nový kompaktní disk nabízí svým posuchačům díla, která se běžně na koncertech neslyší. Jedná se totiž o skladby barokních skladatelek žen. Jakkoliv se nám zdá, že hudba byla v období baroka a klasicismu výsadou pouze mužů, toto CD nás přesvědčí o tom, že ženy psaly duchovní i světské skladby srovnatelné s jejich protějšky.
Hudba, která vznikala v barokní době za zdmi kláštera, nestojí stranou hudebního vývoje. Právě zde se výrazně projevovaly ženy jako komponistky a hudebnice. Oblastí s největší koncentrací hudebně činných řeholních komunit byla severní Itálie. Zdejší skladatelky jsou na CD zastoupeny šesti ženami. O jejich životě máme často jen kusé informace a to především díky skladbám, jež vyšly za jejich života tiskem. Většina autorek psala svá díla na vlastní texty. Chiara Margarita Cozzolani (1602 – ca. 1678) a Claudia Sessa (nar. ca. 1570) byly řeholnicemi v milánských klášterech. Obě byly proslulé svým hudebním a pěveckým talentem. Cozzolani vydala celkem 4 sbírky skladeb, zatímco o díle Sessy víme jen díky 2 skladbám ze sbírky Canoro pianto (1613) na básnické texty Abbate Grilla. Isabella Leonarda (1620 – 1704) a Maria Xaveria Peruchona (ca. 1652 – ca. 1709) byly řeholnicemi v klášterech sv. Voršily v Novaře a Galliate. Leonarda napsala kolem 200 skladeb, které vyšly ve 20 sbírkách, z díla Peruchony se dochovala jediná sbírka Sacri concerti de motetti, opera prima (Milán, 1675). Camaldolezský klášter Santa Cristina v Bologni se stal domovem pro Lucrezia Orsina Vizzana (1590 – 1662) - skladatelku, zpěvačku a varhanici. Svou sbírku motet Componimenti musicali publikovala v roce 1623 v Benátkách. Maria Francesca Nascinbeni (nar. 1658) z Ancony vydala svou sbírku Canzoni e madrigali morali e spirituali (1674) již ve svých 16 letech.
Kromě klášterů, kde byla hudba běžnou součástí vzdělání, probíhal čilý hudební život také ve městech a u šlechtických dvorů. V Benátkách se v 17. a 18. století rozvíjelo hudební vzdělávání dívek na konzervatořích Anna Bon (nar. 1738), pravděpodobně studovala v Ospedale della Pieta, jež byla jednou ze čtyř nejvýznamnějších. Bon komponovala cembalové a flétnové sonáty (VI Sonate da Camera, opera prima, 1756). Francesca Caccini (1587 – po 1637) žila a působila ve Florencii. Jedním z nejznámějších děl autorky je sbírka Il primo libro delle musiche (1618), která navazuje na dílo jejího otce Giulia Cacciniho Le nuove musiche (1602). Jako dvorní skladatelka u dvora Medicejských byla podle některých pramenů nejlépe placeným hudebníkem ve své době.
Chcete-li se dozvědět více o nově vydaném CD, poslouchejte týdeník Oktáva v pátek 17. ledna 2014 od 16.55 hodin.
Komorní barokní soubor Musica Poetica vznikl v roce 1998 jako seskupení mladých profesionálů zaujatých dobovou interpretací staré hudby. Název souboru odráží zaměření jeho koncertních programů – spojení barokní hudby a barokní poezie. Členové souboru hrají na kopie dobových nástrojů (cembalo, viola da gamba, barokní příčná flétna, barokní housle). Kromě koncertní činnosti u nás i v zahraničí se nevyhýbá ani netradičním projektům (představení Vespillův barokní kabaret nebo Händel v Itálii). V rámci svého dlouhodobého koncertního cyklu Baroko v evropských zemích nastudoval soubor hudbu a poezii 8 evropských národů. Naším cílem je zprostředkovat atmosféru a myšlení období baroka, které pro nás může být i dnes inspirací.
Vedoucí souboru Jana Janků vystudovala Akademii staré hudby a hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byla členkou opery Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně. Je zakladatelkou souboru Musica Poetica a jeho dramaturgyní. Spolupracuje i s dalšími soubory staré hudby a se souborem moderní hudby Ensemble Opera Diversa.
Poslechněte si rozhovor s
Přečtěte si rozhovor s
Poslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024. 
Poslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi. 
