Barokní ženy
Brněnský soubor Musica Poetica vydal nové CD nazvané Barokní ženy.
Nový kompaktní disk nabízí svým posuchačům díla, která se běžně na koncertech neslyší. Jedná se totiž o skladby barokních skladatelek žen. Jakkoliv se nám zdá, že hudba byla v období baroka a klasicismu výsadou pouze mužů, toto CD nás přesvědčí o tom, že ženy psaly duchovní i světské skladby srovnatelné s jejich protějšky.
Hudba, která vznikala v barokní době za zdmi kláštera, nestojí stranou hudebního vývoje. Právě zde se výrazně projevovaly ženy jako komponistky a hudebnice. Oblastí s největší koncentrací hudebně činných řeholních komunit byla severní Itálie. Zdejší skladatelky jsou na CD zastoupeny šesti ženami. O jejich životě máme často jen kusé informace a to především díky skladbám, jež vyšly za jejich života tiskem. Většina autorek psala svá díla na vlastní texty. Chiara Margarita Cozzolani (1602 – ca. 1678) a Claudia Sessa (nar. ca. 1570) byly řeholnicemi v milánských klášterech. Obě byly proslulé svým hudebním a pěveckým talentem. Cozzolani vydala celkem 4 sbírky skladeb, zatímco o díle Sessy víme jen díky 2 skladbám ze sbírky Canoro pianto (1613) na básnické texty Abbate Grilla. Isabella Leonarda (1620 – 1704) a Maria Xaveria Peruchona (ca. 1652 – ca. 1709) byly řeholnicemi v klášterech sv. Voršily v Novaře a Galliate. Leonarda napsala kolem 200 skladeb, které vyšly ve 20 sbírkách, z díla Peruchony se dochovala jediná sbírka Sacri concerti de motetti, opera prima (Milán, 1675). Camaldolezský klášter Santa Cristina v Bologni se stal domovem pro Lucrezia Orsina Vizzana (1590 – 1662) - skladatelku, zpěvačku a varhanici. Svou sbírku motet Componimenti musicali publikovala v roce 1623 v Benátkách. Maria Francesca Nascinbeni (nar. 1658) z Ancony vydala svou sbírku Canzoni e madrigali morali e spirituali (1674) již ve svých 16 letech.
Kromě klášterů, kde byla hudba běžnou součástí vzdělání, probíhal čilý hudební život také ve městech a u šlechtických dvorů. V Benátkách se v 17. a 18. století rozvíjelo hudební vzdělávání dívek na konzervatořích Anna Bon (nar. 1738), pravděpodobně studovala v Ospedale della Pieta, jež byla jednou ze čtyř nejvýznamnějších. Bon komponovala cembalové a flétnové sonáty (VI Sonate da Camera, opera prima, 1756). Francesca Caccini (1587 – po 1637) žila a působila ve Florencii. Jedním z nejznámějších děl autorky je sbírka Il primo libro delle musiche (1618), která navazuje na dílo jejího otce Giulia Cacciniho Le nuove musiche (1602). Jako dvorní skladatelka u dvora Medicejských byla podle některých pramenů nejlépe placeným hudebníkem ve své době.
Chcete-li se dozvědět více o nově vydaném CD, poslouchejte týdeník Oktáva v pátek 17. ledna 2014 od 16.55 hodin.
Komorní barokní soubor Musica Poetica vznikl v roce 1998 jako seskupení mladých profesionálů zaujatých dobovou interpretací staré hudby. Název souboru odráží zaměření jeho koncertních programů – spojení barokní hudby a barokní poezie. Členové souboru hrají na kopie dobových nástrojů (cembalo, viola da gamba, barokní příčná flétna, barokní housle). Kromě koncertní činnosti u nás i v zahraničí se nevyhýbá ani netradičním projektům (představení Vespillův barokní kabaret nebo Händel v Itálii). V rámci svého dlouhodobého koncertního cyklu Baroko v evropských zemích nastudoval soubor hudbu a poezii 8 evropských národů. Naším cílem je zprostředkovat atmosféru a myšlení období baroka, které pro nás může být i dnes inspirací.
Vedoucí souboru Jana Janků vystudovala Akademii staré hudby a hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byla členkou opery Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně. Je zakladatelkou souboru Musica Poetica a jeho dramaturgyní. Spolupracuje i s dalšími soubory staré hudby a se souborem moderní hudby Ensemble Opera Diversa.



Německá skupina Quadro Nuevo má nové album Inside the Island.
Konžský hudebník Kizaba vydal nové album Future Village.
Francouzský akordeonista Vincent Peirani vydal album Living Being IV