Barokní skvosty
Oratoriem Mesiáš G. F. Händela a Stabat mater G. B. Pergolesiho nás provede jeden z koncertů festivalu Petra Dvorského, který se uskuteční na hlavním nádvoří státního zámku v Telči 19. srpna ve 20.30.
Čtvrtek 19. srpna 2010, 20.30
státní zámek Telč – hlavní nádvoří
Barokní skvosty
Georg Friedrich Händel: Mesiáš HWV 56 (výběr árií)
Předehra
He was despised and rejected of men (árie alt)
I know that my Redeemer liveth (árie soprán)
But who may abide the day of his coming? (árie alt)
He shall feed his flock (duet)
Rejoice greatly, o daughter of Zion (árie soprán)
Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater
pro soprán, alt, ženský sbor, housle, violu, violoncello, kontrabas a varhany na slova Jacopona da Todi
1. Stabat mater dolorosa (sbor)
2. Cuius animam gementem (árie soprán)
3. O quam tristis et afflicta (sbor)
4. Quae moerebat et dolebat (árie alt)
5. Quis est homo, qui non fleret (duet)
6. Vidit suum dulcem natum (árie soprán)
7. Eia, mater, fons amoris (árie alt)
8. Fac, ut ardeat cor meum (sbor)
9. Sancta mater, istud agas (duet)
10. Fac, ut portem Christi mortem (árie alt)
11. Inflammatus et accensus (duet)
12. Quando corpus morietur (sbor)
Hana Škarková – soprán
Pavla Zbořilová – alt
Český filharmonický sbor Brno
Camerata Moravia, umělecký vedoucí Vít Mužík
dirigent a sbormistr Petr Fiala
Oratorium Mesiáš patří k hitům barokní literatury a vedle Vodní hudby či Hudby k ohňostroji k nejznámějším dílům Georga Friedricha Händela (1685–1759). Händel komponoval Mesiáše ve velmi krátkém čase, od 22. srpna do 14. září 1741. Legenda praví, že dílo psal jako u vytržení. Během práce takřka nejedl a upadal do štkavého pláče. Často se modlil a zíral do prázdna. Skladatel pak zpětně prohlásil: “Zdálo se mi, jako bych viděl celá nebesa a velkého Boha samotného před sebou!” Tato tvůrčí muka jsou u Händela opravdu něčím výjimečným, protože většinou tvořil velmi bezprostředně a lehce.
V hudební historii nebývá zcela zvykem, aby významné dílo mělo úspěch hned při prvním provedení. V případě Mesiáše, v Dublinu 13. dubna 1742, tomu tak bylo. Obecenstvo v novém sále pro 600 lidí ve Fishamble Street vyslechlo závěrečné Aleluja ve stoje. Tak bylo Händelovou hudbou nadšeno. V dalších letech věnovával Händel výnos z provedení Mesiáše na dobročinné účely. “Vedle kříže matka stála, hořké slzy prolévala, neboť na něm visel syn.” Autorství latinského textu Stabat mater dolorosa (Stála matka bolestivá) je připisováno františkánskému mnichovi Jacopone da Todi žijícímu většinu života ve 13. století. “Její duši zarmoucenou, nářku plnou, utrápenou, pronikl meč bolesti.” Od 15. století patří Stabat mater k nejzhudebňovanějším duchovním textům vůbec. Mezi nejznámější skladatele patří Pergolesi, Caldara, Haydn, Rossini nebo Dvořák. Když šestadvacetiletý skladatel v roce 1736 Stabat mater zhudebňoval, tušil, že mu zbývá již jen pár měsíců života. Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736) měl pohnutý a bohužel i krátký život. V jeho 17 letech mu zemřela matka, otec o pět let později. Dva bratři a jedna sestra zemřeli v dětském věku. Pergolesi studoval na konzervatoři v Neapoli, kde byl výtečným sboristou a houslistou. Už za studií se projevoval jeho výrazný skladatelský talent. Ve 22 letech se stal kapelníkem u knížete Stigliana a v té době začal také sklízet první úspěchy svými komickými operami. Intermezzem La serva padrona položil základy komické opery. Neokázalé a melodicky jímavé Stabat mater patří k jeho vrcholným a dodnes ceněným dílům. Dříve, než turbekulóza ukončila jeho plodně se vyvíjející život, složil dvě vážné opery, pět mší, tři sinfonie a několik instrumentálních sonát. “Po smrti pak mého těla dopřej, aby duše směla vejít v ráje království. Amen.” Hana Škarková je absolventkou brněnské JAMU. Na svém kontě má celou řadu CD nahrávek (Emmert: Magnificat, Kaprálová: Jablko s klína, Messiaen: Poèmes pour Mi, Šrubařová: Nálady a smutky, Novák: Mimus Magicus). Podílela se i na nahrávce pro dánský rozhlas von Klenaua: Die Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke s Českým filharmonickým sborem Brno. Pravidelně vystupuje na domácích i zahraničních festivalech. Kromě koncertní činnosti působí také na divadelních pódiích (Mozart: Kouzelná flétna, Puccini: Bohéma, Dvořák: Rusalka a Jakobín). Pavla Zbořilová absolvovala brněnskou Konzervatoř i JAMU. Vystupovala v mnoha dílech patřících k vrcholům naší hudební kultury (Händel: Mesiáš, Caldara: Dies irae, Mozart a Dvořák: Requiem). Jako sólistka vystupovala s Bruckner Orchester Linz pod taktovkou D. Russell Daviese, s Österreichisch-Ungarische Haydn-Philharmonie nebo s Karlovarským symfonickým orchestrem. Ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno natočila několik CD věnovaným kantátové a oratorní tvorbě, vánoční tématice a Janáčkovi. Český filharmonický sbor Brno dnes patří k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se zaměřuje především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech období. Jeho vzrůstající umělecká kvalita se odráží i na stále bohatší koncertní činnosti u nás i v zahraničí (cca 90 koncertů ročně). Sbor spolupracuje se všemi českými a mnoha zahraničními orchestry a dirigenty. Mackerras, Harnoncourt, Eschenbach, Mehta, Honeck, Mácal, Válek, Bělohlávek, Svárovský nebo Hrůša. Krom českých pódií je sbor také pravidelným hostem mezinárodních festivalů a koncertů ve Vídni, Linci, Mnichově, Frankfurtu, Londýně (BBC Proms), Miláně, Římě, Vatikánu, Paříži, Nantes, Norimberku nebo Drážďanech. Sbor nahrál řadu CD pro významná česká i evropská vydavatelství. Svou vysokou kvalitu potvrdil získáním dvou cen ECHO KLASSIK za rok 2007: titul “Soubor roku 2007” za nahrávku Brucknerových Duchovních motet a titul “Nahrávka roku 2007” za Lisztovo oratorium Kristus. Hudebním ředitelem a sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno je Petr Fiala.