Barokní skvosty

Oratorium Mesiáš patří k hitům barokní literatury a vedle Vodní hudby či Hudby k ohňostroji k nejznámějším dílům Georga Friedricha Händela (1685–1759). Händel komponoval Mesiáše ve velmi krátkém čase, od 22. srpna do 14. září 1741. Legenda praví, že dílo psal jako u vytržení. Během práce takřka nejedl a upadal do štkavého pláče. Často se modlil a zíral do prázdna. Skladatel pak zpětně prohlásil: “Zdálo se mi, jako bych viděl celá nebesa a velkého Boha samotného před sebou!” Tato tvůrčí muka jsou u Händela opravdu něčím výjimečným, protože většinou tvořil velmi bezprostředně a lehce.

V　hudební historii nebývá zcela zvykem, aby významné dílo mělo úspěch hned při prvním provedení. V　případě Mesiáše, v　Dublinu 13. dubna 1742, tomu tak bylo. Obecenstvo v　novém sále pro 600 lidí ve Fishamble Street vyslechlo závěrečné Aleluja ve stoje. Tak bylo Händelovou hudbou nadšeno. V　dalších letech věnovával Händel výnos z　provedení Mesiáše na dobročinné účely.

“Vedle kříže matka stála, hořké slzy prolévala, neboť na něm visel syn.” Autorství latinského textu Stabat mater dolorosa (Stála matka bolestivá) je připisováno františkánskému mnichovi Jacopone da Todi žijícímu většinu života ve 13. století. “Její duši zarmoucenou, nářku plnou, utrápenou, pronikl meč bolesti.” Od 15. století patří Stabat mater k nejzhudebňovanějším duchovním textům vůbec. Mezi nejznámější skladatele patří Pergolesi, Caldara, Haydn, Rossini nebo Dvořák.

Když šestadvacetiletý skladatel v roce 1736 Stabat mater zhudebňoval, tušil, že mu zbývá již jen pár měsíců života. Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736) měl pohnutý a bohužel i krátký život. V　jeho 17 letech mu zemřela matka, otec o pět let později. Dva bratři a jedna sestra zemřeli v　dětském věku. Pergolesi studoval na konzervatoři v　Neapoli, kde byl výtečným sboristou a houslistou. Už za studií se projevoval jeho výrazný skladatelský talent. Ve 22 letech se stal kapelníkem u knížete Stigliana a v　té době začal také sklízet první úspěchy svými komickými operami. Intermezzem La serva padrona položil základy komické opery. Neokázalé a melodicky jímavé Stabat mater patří k　jeho vrcholným a dodnes ceněným dílům. Dříve, než turbekulóza ukončila jeho plodně se vyvíjející život, složil dvě vážné opery, pět mší, tři sinfonie a několik instrumentálních sonát. “Po smrti pak mého těla dopřej, aby duše směla vejít v ráje království. Amen.”