Balet L. van Beethovena

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance

Choreografie a režie: Helena Kazárová
V hlavních rolích: Jaime Reid (Béjart Ballet Lausanne), Jiří Jelínek, Václav Janeček ad.

Tančí Hartig Ensemble – Tance a balety tří století
Hraje: orchestr Musica Florea
Dirigent: Marek Štryncl
Kostýmy: Roman Šolc
Scéna: Václav Krajc a Jiří Bláha

Premiéra: 2. 7. 2016 19:00 a 21:00 hodin Zámecké divadlo Valtice

Repríza: 12. 9. 2016 Praha, Lichtenštějnský palác / Letní scéna HAMU

Hudebního nastudování se ujal dirigent a umělecký vedoucí orchestru Musica Florea Marek Štryncl, choreografie a režie Helena Kazárová, profesorka AMU, která vedle stálých členů souboru Hartig Ensemble – Tance a balety třech staletí přizvala ke spolupráci několik skvělých sólistů. Půjde o obsazení s opravdu mezinárodním zázemím a mnoho diváků možná i překvapí.

Ke genezi nového nastudování baletu choreografka Helena Kazárová říká: “Myšlenka uvést toto dílo ve své obsahově i esteticky co možná nejpůvodnější podobě ve mně zrála již dlouho. Jednou, asi před čtrnácti lety, jsem potkala dirigenta Marka Štryncla před budovou HAMU a ptala jsem se, zda by se Beethoven dal zahrát také dobově. On byl z té myšlenky nadšen. V té době bych si ale netroufla na choreografii tohoto opusu, měla jsem ještě málo zkušeností. Chtěla jsem, aby se toho ujal Pavel Šmok. Vypracovala jsem scénář a sešla se s ním. Pak bohužel již nebylo možné kvůli jeho zdravotnímu stavu náš úmysl dále rozvíjet. Letos tento Mistr z cechu Terpsichory odešel tančit do nebe. Chtěla bych mu náš balet věnovat z velké úcty k jeho umění.”

Posluchačům i divákům se naskytne možnost poznat Beethovenovo dílo v novém kontextu. “Baletní hudba Ludwiga van Beethovena se koncertně příliš často neprovádí,” doplňuje Marek Štryncl, “Každý tuší, že k této hudbě chybí cosi podstatného – taneční složka. Skvělé na této hudbě je to, že tanec pouze "nedoprovází". Její účinnost bude zvětšena použitím dobových výrazových prostředků a také dobových nástrojů. Právě tím bude toto provedení novým.” O nové pojetí jde i z režijního hlediska. Beethovenův balet byl během 20. století třikrát nastudován i v Národním divadle, ale nikdy ne se snahou obnovit původní libreto a vytvořit historicky poučené dílo. V tom bude nová premiéra unikátem.

Beethovenův “heroicko-alegorický” a osvícenectvím nabitý balet Die Geschöpfe des Prometheus, Op. 43, je po hudební stránce bezesporu jedním z nejgrandióznějších děl určených pro jevištní taneční zpracování. Premiéra tohoto výjimečného díla se konala 28. března 1801 v Burgtheateru ve Vídni v choreografii Itala Salvatora Viganò, který patřil k neobdivovanějším mužům tehdejší Evropy. Beethoven pracoval s jeho italským libretem, které se dosud nepodařilo objevit a má se tudíž za ztracené. Nastudování vychází z rešerší původních pramenů i odborných beethovenovských studií. Tento balet byl Beethovenovým prvním obsáhlejším dílem pro divadlo a stal se jedním z jeho prvních veřejných úspěchů – v průběhu sezony 1801/1802 byl uveden téměř třicetkrát, což byl na tehdejší dobu skvělý úspěch.