Hrůša a PKF

PKF – Prague Philharmonia je stálicí na české hudební scéně a přináší svému obecenstvu ve svých abonentních programech plejádu dramaturgických zajímavostí. Vystupuje-li však na prestižním festivalu Pražské jaro, je namístě, aby její koncerty oslovovaly měrou mimořádnou. Jsem rád, že jsme s vedením festivalu zajedno, že v tomto ohledu se nejlépe nabízí uvádět díla s vyšší provozovací ambicí a slavnostní atmosférou. Po našich společných vystoupeních při takových příležitostech, jako bylo zahájení Smetanovou Mou vlastí v roce 2010 nebo koncertní uvedení Beethovenova Fidelia o dva roky později, přicházíme letos (29. 5. 2014 ve 20 hodin v Rudolfinu) s kantátou Svatební košile Antonína Dvořáka. Erbenovské inspirace tohoto našeho génia hudby pro mě byly odjakživa osobně strhující. V této sezóně jsme s orchestrem PKF – Prague Philharmonia pořádali již souborné provedení Dvořákových symfonických básní na erbenovské téma. Jsem vděčen Pražskému jaru, že mohu spolu se svým milým orchestrem prohloubit své zanícení pro Dvořákovo folklorním bohatstvím inspirované hudební básnictví při této tak vzácné příležitosti. Náš program doplňuje vystoupení spolu s Haasovým kvartetem, souborem světové třídy, se kterým budu mít tu čest vystupovat na jednom pódiu vůbec poprvé. Zahrajeme Koncert pro smyčcové kvarteto a dechy stále ještě nedoceněného Ervína Schulhoffa. Jsem rovněž rád, že se budu moci opětovně pracovně i lidsky shledat s pěvci Alžbětou Poláčkovou, Richardem Samkem a Ivanem Kusnjerem a s Pražským filharmonickým sborem.

Pražské jaro pro mě osobně znamená nesmírně mnoho. Dalo mi jednu z prvních velkých dirigentských příležitostí (debut v roce 2005 se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, pouhý rok po absolutoriu) a přináší společně mně osobně a orchestrům, jimž šéfuji (Filharmonie Bohuslava Martinů, PKF), ale nejen jim, pravidelně ta nejcennější vystoupení v mých českých koncertních sezonách. Obdivuji tradici tohoto našeho festivalu a z duše si přeji, aby se mu dobře dařilo.                                                                    

Řekl Jakub Hrůša

zdroj: tisková zpráva Pražského jara