50 let ředitelem kůru v Zábrdovicích: pan Zdeněk Hatina

Zábrdovice (dnes jedna ze svébytných brněnských čtvrtí) svou historii odvíjejí od začátku 13. století, kdy zde moravský šlechtic Lev z Klobouk zakládá premonstrátský klášter. Na výstavbě se podílejí jeho poddaní a odtud pravděpodobně pochází název lokality. Optikou Brňanů totiž přicházejí zpoza brdu, tedy cosi jako přespolní. 

Už od středověku se Zábrdovice fakticky propojují s Brnem díky ose starobylého brněnského předměstí Cejl.

Roku 1784 císař Josef II. ruší zábrdovický klášter a v jeho prostorách současně zřizuje vojenský lazaret, který je zde v podobě Vojenské nemocnice dodnes.

Klášterní kostel se stává centrem nově zřízené farnosti a okolní rozsáhlé zahrady se během 19. století mění v tovární čtvrť, motor brněnské průmyslové revoluce. Přítomnost továren je příčinou mohutného rozvoje českých Židenic, rezidenční zóny nových dělníků a jejich rodin. (Židenice a Husovice se vyčleňují ze zábrdovické farnosti až během první poloviny 20. století.)

Dalším bodem zvratu se stává vysídlení německého obyvatelstva roku 1945, kdy se z výstavné čtvrti sahající až k centru města stávají jakési vnitrozemské „Sudety“ a původní německé obyvatelstvo nahrazuje romské. Pro mnohé Brňany se prostor stává zakázaným městem, Bronxem, jiní v něm nacházejí exotiku, která zde bezpochyby je. Stačí se v letním večeru projít od Janáčkova divadla, přes Bratislavskou a Cejl k řece Svitavě. Koliště působí jako brána světů, za níž se otevírá jinde nevídaná jižanská atmosféra. Stojíme na křižovatce.

Postupně zkrachovaly všechny místní továrny, včetně největší Zbrojovky a hledá se nové využití pro tuto oblast. Symbolickou stavbou představující kontinuitu Zábrdovic je bezpochyby bývalý klášterní kostel, nyní centrum farnosti, která jako jediná významnější instituce ještě název Zábrdovice drží...

A drží a nese na svých ramenou podstatně víc. Farář Jiří Rous pomyslně otevřel   dveře farnosti zábrdovickým Romům, kteří zde nacházejí pomoc a přijetí.

A protože do zábrdovického kostela Nanebevzetí Panny Marie s jistou pravidelností vede i moje cesta, abych se právě zde, ač sám přespolní, zastavil, rád bych vám v rozsahu dnešní Oktávy, zprostředkoval jedno hudební setkání – setkání s varhaníkem a ředitelem kůru kostela v Zábrdovicích panem Zdeňkem Hatinou. Doplním, že veškeré hudební ukázky, kterými Oktávu prokládám, jsem zaznamenal během slavnostních bohoslužeb, a to zcela sám, bez asistence zvukového mistra a bez záměru je rozhlasově zveřejnit. Prosím tedy o vaši shovívavost vůči jejich technické kvalitě. V pořadu postupně zazní ukázky z kompozic Maxe Filkeho, Zdeňka Hatiny, Stanislava Macha a Starobrněnský Zdrávas Miroslava Příhody. Účinkují sólisté, smíšený chrámový sbor a orchestr kostela Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích, na varhany hrají Jan Král a Zdeněk Hatina, který také řídí provedení ansámblových pasáží. K poslechu zve zábrdovický farník Jan Novotný.