Výročí G. Faurého

Dvanáctého května roku 1845 se ve francouzském městě Pamires narodil Gabriel Fauré. Vystudoval na Škole klasické a duchovní hudby v　Paříži, která ho připravila na dráhu chrámového sbormistra. Na klavír ho tu učil Camile Saint-Saëns se kterým se Fauré později velmi spřátelil a společně založili Národní společnost pro francouzskou hudbu. Dalším spoluzakladatelem společnosti byl Georges Bizet. Fauré působil mnoho let jako chrámový varhaník. Čtyři roky po ukončení prusko-francouzské války roku 1874 nastoupil také na učitelské a sbormistrovské místo po Saint-Saënsovi. Od roku 1896 vyučoval skladbu na pařížské konzervatoři, kde se o devět let později stal ředitelem. V　této funkci vytrval patnáct let. Pak ho ztráta sluchu donutila odejít na odpočinek. I když byl hluchý, komponovat nepřestal. Zemřel v　Paříži čtvrtého listopadu roku 1924 ve věku 79 let. Když měl v　kostele, kde sloužil jako varhaník, pohřeb, hrálo se při něm Rekviem, které dodnes zůstává jeho nejhranější skladbou.

V rámci polední Hudební siesty v den výročí  budeme z jeho tvorby vysílat dva světské madrigaly, Sonátu číslo jedna, A dur, opus 13 pro housle a klavír a dvě závěrečné části z Rekviem.