Vesmírný koncert

Vesmírný koncert

Pořad v souvislostech


Koncert vážné a duchovní hudby
Budeme vysílat

Koncert vážné a duchovní hudby
Koncert vážné a duchovní hudby
Koncert vážné a duchovní hudby
Vysílali jsme

Koncert vážné a duchovní hudby
Koncert vážné a duchovní hudby
Koncert vážné a duchovní hudby
Audioarchiv

Koncert vážné a duchovní hudby nás tuto neděli zavede do vesmíru. Hudebně nad námi zazáří Blíženci - tedy hvězdy Kastor a Pollux, souhvězdí Andromedy a Perseus, planety Mars, Venuše, Merkur, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. 

Souhvězdí Blíženců – jeho latinský název je Gemini, tedy Dvojčata – tvoří dvě nejjasnější hvězdy Kastor a Pollux. V řecké mytologii jsou to Kastór a Polydeukés dvojčata, která se podle báje narodila nejvyššímu bohu Diovi. Báji o nich zhudebnil Johannes Patzelt – dnes již takřka neznámý skladatel první poloviny 18. století – ve své kantátě nazvané „Castor a Polux“. Toto dílo uslyšíme v podání slovenských pěvců.

Od vokální tvorby se pak přeneseme k orchestrální. za dalším vesmírným tělesem nás přenese Jupiterská symfonie Wolfganga Amadea Mozarta. Přesněji: Symfonie číslo 41, v tónině C dur, katalogové číslo 551. Nabídne ji Capella Istropolitana.

Hudební putování za souhvězdími a planetami se pak zaměří na souhvězdí Andromedy a souhvězdí Perseus. Otevřeme Ovidiovy Proměny plné bájí, ve kterých najdeme i tu, kterou zhudebnil jeden z předklasiků Karl Ditters von Dittersdorf. Svou symfonii nazval „Zachránění Andromedy Perseem“.

Z klasicismu uděláme skok až do 20. století, kdy pozdně romantický anglický skladatel Gustav Holst vytvořil v letech 1914 až 17 dodnes velmi populární dílo nazvané „Planety“. Jeho jednotlivé části jsou seřazené a nazvané takto: Mars – nositel války, Venuše – nositelka míru, Merkur – okřídlený posel, Jupiter – nositel veselí, Saturn – nositel stáří, Uran – kouzelník a Neptun – mystik.

A protože se jedná o Koncert vážné a duchovní hudby, uzavřeme ho krátkou varhanní skladbou Maxe Regera nazvanou Te Deum.