Velkopáteční klasika

Polední Hudební siesta bude prodloužená. Díky tomu jsme mohli zařadit velkopáteční oratorium Františka Xavera Brixiho nazvané Jidáš Iškariotský. Zajímavostí na tomto díle je, že zde k ústřední postavě Jidáše (tenoru) promlouvají tři alegorické postavy - Spravedlnost (bas), Smrt (alt) a Naděje (soprán). Tato skladba zazní v provedení českých umělců pod vedením Jaroslava Krčka.

Po skončení přímého přenosu velkopátečních obřadů (přibližně v 16.00 hodin) můžete rozjímat o Kristově utrpení a poklonit se kříži za zpěvu gregoriánského chorálu. Ten nám bude zpívat Schola Gregoriana Pragensis společně s chlapci sboru Boni pueri.

Od 19.45 před námi vyvstane scenérie snímání z kříže. Stejné téma má pašijové oratorium pro sóla sbor a orchestr z roku 1748 „La deposizione dala croce di Gesú Cristo Salvator nostro“ – česky „Snímání z kříže Ježíše Krista, Spasitele našeho“, které je jediným italským oratoriem moravského skladatele Františka Xavera Richtera. Vzniklo v německém Menheimu, kde tento skladatel působil. Zazní v nastudování dirigenta Romana Válka a jeho Czech Ensemble Baroque. Toto oratorium pak doplní symfonie Josepha Haydna nazvaná "La Passione" neboli Pašijová. 

Od 23. hodiny vaši mysl přeneseme k Božímu hrobu. Nabídneme sepolcro Františka Václava Míči na německý text, nazvané „Zpívaná rozjímání“. V něm vedle biblických postav  (Adama a Krista) najedeme především alegorické postavy: Duši, Útrpnost a Hříšníka. Duše oslovuje Adama, který byl sveden satanem. Útrpnost pobízí Duši, aby doprovázela Ježíše na cestě do Jeruzaléma a při křížové cestě. Duše se raduje z tohoto doprovázení a slibuje věčnou věrnost. Hříšník naříká nad tím, že se žene za pomíjivými radostmi jako „zaslepené dítě pekla“. Kristus nabádá Hříšníka, aby již nepoklesl. Apeluje na Duši, aby byla ctnostná a litovala svých hříchů. Hříšník vyjadřuje vděk Kristu za jeho oběť. K jeho chvále se přidá i závěrečný sbor.