Velikonoční kantáty a nešpory

O druhé neděli velikonoční zalistujeme slavnostními nešporami Wolfganga Amadea Mozarta a dvakrát se podíváme do hudební rodiny Bachů, abychom se zaposlouchali do dvou velikonočních duchovních kantát. Po celý večer nám  budou hrát a zpívat soubory Gächinger Kantorei a Bach-Collegium Stuttgart, které řídí Helmuth Rilling.

Johann Sebastian Bach měl, jak známo, dvacet dětí. Z nich čtyři synové vynikli jako hudební skladatelé. Nejstarší z nich byl Wilhelm Friedemann Bach, žijící v letech 1710 až 1784. Základní hudební vzdělání získal u svého otce a pak vystudoval v Lipsku práva. Ve třiadvaceti letech se stal varhaníkem v Sophienkirche v Drážďanech, později působil v Halle, v Braunschweigu a nakonec v Berlíně. Jako varhaník a skladatel se těšil velké oblibě princezny Anny Amalie Pruské. Měl však velmi neklidnou, dnes bychom řekli konfliktní povahu, a později propadl alkoholu, což jeho otce, který znal jeho nesmírný talent velmi trápilo. Než Wilhelm Friedemann Bach v naprosté bídě zemřel, zkomponoval mnoho vynikajících skladeb. Řadí se mezi ně i kantáta “Erzittert und fallet” – “Třeste se a klaňte se”, která končí nádherným aleluja. 

Od rodiny Bachů a od kantát pak uděláme malou odbočku k tvorbě Wolfganga Amadea Mozarta. Poslechneme si slavnostní nešpory – v originále “Vesperae solennes de Confesore”  katalogové číslo 339, které jsou napsány pro čtyři sólové hlasy, sbor a orchestr. Zde uslyšíme sopranistku Donu Brown, altistku Claudiu Schubert, tenorová sóla přednese Marcus Ulmann a basová Klaus Häger.

Třetí skladbu jsme vybrali z tvorby Johannna Sebastiana Bacha. Je jí kantáta "Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiss". Její název bychom do češtiny mohli přeložit slovy: Srdce, které ví, že Ježíš je živ. Poprvé byla uvedena u svatého Tomáše v Lipsku 11. dubna 1724 na třetí svátek velikonoční. Později dostala katalogové číslo 134. Je určena dvěma sólistům: altu, který přednese Helen Watts, a tenoru, který nastudoval Adalbert Kraus.

Koncert duchovní hudby začíná ve 20.30 hodin.