Svatojakubsko-Chačaturjanovská siesta

Třetího května si připomeneme nejen svátek svatého Jakuba, ale také 35. výročí úmrtí Arama Chačaturjana.
Polední Hudební siesta s datem 3. května bude mít dvě části. V první uslyšíme Hymnus k svatému Jakubu na text Jaroslava Daňka, určený pro sóla, recitátora, smíšený sbor, varhany a orchestr. Touto skladbou roku 1954 vzdal Bohuslav Martinů hold světci, kterému je zasvěcen kostel v Poličce, na jehož věži se skladatel narodil a vyrůstal.
Ve druhé části si připomeneme třicáté páté výročí úmrtí Arama Chačaturjana, skladatele, který se narodil 6. června roku 1903 v Tbilisi v Gruzii. Roku 1921 odjel do Moskvy. Přestože neměl žádné hudební vzdělání a neuměl rusky, byl pro svůj neobyčejný talent přijat na institut Gněsiných, kde studoval violoncello. Skladbu pak vystudoval na moskevské konzervatoři, kterou dokončil roku 1934. Zde pak se roku 1951 stal profesorem skladby. Jeho tvorba je velmi silně poznamenaná arménskou lidovou hudbou. Lidové písně miloval a znal jich velké množství. Často sedával u klavíru a zpíval je. Sám kdysi řekl: "Jsem nezvratně přesvědčen, že opravdu veliká hudba musí být všemi svými kořeny spjata s lidovým základem, s věčně mladými, nevyčerpatelnými zdroji umělecké tvořivosti lidu." V tomto kontextu je nám jasné, proč jsou jeho díla naplněna lidovou hudbou, především arménskou a gruzínskou, které určovaly jeho skladatelské myšlení. Nejslavnější z nich jsou balet Gajané, Maškaráda a Houslový koncert. Není bez zajímavosti, že roku 1944 vytvořil arménskou státní hymnu. My z jeho tvorby uslyšíme suitu z baletu Gajané, první větu violoncelového koncertu a Adagio z baletu Spartakus.