Svatodušní koncerty

16. května 2013 Aktuality k vysílání Autor: Klára Beránková

Jak se seslání Ducha svatého promítlo do duchovní hudby přiblíží Radio Proglas v neděli 19. května ráno i večer.

Svatodušní svátky od nejstarších dob po renesanci – tak by se dala nazvat Hodinka duchovní hudby, která začne na Radiu Proglas v neděli 19. května v osm hodin ráno. Nabídneme vám několik nahrávek skladeb určených slavnosti Seslání Ducha svatého i k oslavě Boha v Nejsvětější Trojici. Začneme svatodušním gregoriánským chorálem v podání Scholy Gregoriany Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem. Pak se přeneseme do německého opatství svaté Otýlie. Zdejší sbor mnichů nám nabídne Svatodušní mši neznámého autora. V dalších chvílích se opět ohlédneme po gregoriánském chorálu. Tentokrát budeme poslouchat velikonoční duchovní zpěvy v nastudování souboru Aurora surgit, jehož uměleckým vedoucím je Alessio Randon. Svatodušní skladby doplní Te Deum z tvorby významného renesančního skladatele Orlanda di Lassa.

Německá hudba se v průběhu staletí vyvíjela na prastarých polyfonních základech až vykrystalizovala v obrovské poklady duchovní hudby, které svým neobyčejným talentem a pílí vytvořil Johann Sebastian Bach. Koncert duchovní hudby od 20.30 hodin bude v první části zaměřen na jeho duchovní kantáty. Pro neděli seslání Ducha svatého 16. května roku 1723 zkomponoval Bach kantátu katalogové číslo 59 začínající slovy: "Wer mich leibet, der wird mein Wort halten". Česky bychom mohli říct: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo”. Kantáta je určena dvěma sólistům: sopránu a basu. Jejich sólové party pro nás nastudovali: Arleen Augér a Niklas Tüller. Spoluúčinkují soubory Gächinger Kantorei Stuttgart a Bach-Collegium Stuttgart, řídí Helmuth Rilling. V takřka totožném provedení uslyšíme pak ještě jednu kantátu Johanna Sebastiana Bacha určenou k svátku seslání Ducha svatého. Bude to kantáta ve které Bach na konci svého života, někdy v období let 1746 až 47 na svatodušní svátky zhudebnil text "O ewiges Feuer, o Ursprung der Liebe" – “Ó věčný ohni, ó prameni lásky”. Tato kantáta, katlogové číslo 34 vypovídá o neuvěřitelném mistrovství, k jakému se Bach ke konci svého života vypracoval. Můžeme zde zaslechnout mnohá témata z jeho dřívějších kompozic, která tu (někdy již poněkolikáté) s novou invencí geniálním způsobem zpracovává. Přestože se jedná o radostnou kantátu, nepoužil v ní Bach sopránový sólový hlas. Přesto jí nechybí ona jiskrná špička, kterou obvykle dává právě vysoký ženský vokál. Altová sóla v ní přednese Helen Wats, tenorová Adalbert Kraus a basová Wolfgang Schöne.

Vedle skladeb Johanna Sebastiana Bacha můžeme směle postavit dílo českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Tento původně vynikající kontrabasista zakotvil po svých uměleckých cestách Evropou nakonec jako dirigent a skladatel na Drážďanském dvoře. Zde roku 1736 napsal mši a moll s názvem Missa Sanctissimae Trinitatis, kterou v katalogu jeho skladeb najdeme pod číslem 17. Její název bychom mohli přeložit jako Mše Nejsvětější Trojice, nebo snad lépe bychom dnes řekli Mše k oslavě Nejsvětější Trojice – Otce, Syna a Ducha svatého. Tato latinská liturgická mše je zkomponována pro čtyři sólové hlasy: soprán, který natočila Anna Hlavenková, alt v podání Magdaleny Kožené, tenor, jak jej nastudoval Richard Sporka a bas Michal Pospíšil. Dále bude účinkovat soubor Musica Florea se svým uměleckým vedoucím Markem Štrynclem.