Stabat Mater A. Dvořáka

Pokud jste již někdy slyšeli Dvořákovo Stabat Mater, pak mi jistě dáte zapravdu, že je to dílo velmi niterné. Možná vás překvapí, že je Dvořák zkomponoval již jako 35letý. Podnětem mu byla osobní tragedie, kdy mu zemřely dvě děti. A přesto nevzniklo dílo plné beznaděje, ale spíše hudba plná bolesti, pokory a lásky. Hudba naplněná vírou v Boha Spasitele. Oratorium je zkomponováno na klasický, latinský text mariánského hymnu ze 13. století, začínající slovy:

“Stála Matka uplakaná                       

pod křížem jak bolest samá,

v hořkých vzlycích pro Syna.

Její srdce Bohu dané,

truchlící a zbědované

sedmerý meč protíná.

Žaluplná, zarmoucená

nebem požehnaná žena,

Matka Boží, prostá vin.

Hlavu sklání do svých dlaní,

pohled na kříž vždy ji ranní,

trpí na něm její Syn..."

Dvořák v tomto oratoriu navázal na podobná díla Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela a Ludwiga van Beethovena. Vytvořil však osobité oratorium, které nic nekopíruje, ale pouze staví na základech těchto klasických autorů. Není pochyb o tom, že touto skladbou udal Dvořák nový směr další české duchovní tvorbě.

Stabat Mater opus 58 Antonína Dvořáka vám nabídneme z nahrávky Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou za doprovodu Státní filharmonie Brno. Čtyři sólové paty nastudovali sopranistka Eva Jenisová, altistka Hana Štolfová-Bandová, tenor Vladimír Doležal a Jiří Sulženko bas. Dirigentem nahrávky je Leoš Svárovský.