Sobotní sepolcra i jásavé skladby

Hudební siesta Bílé soboty bude zaměřena na jedno rozsáhlé a jedno krátké instrumentální dílo. První čistě instrumentální skladba, nás zavede do roku 1604. Tehdy nejvýznamnější anglický renesanční skladatel a loutnista John Dowland napsal rozjímavou skladbu nazvanou Lacrimae aneb Sedm slzí. Za ní se vydáme společně se souborem Hisperion XX. Autor druhé skladby Angelo Ragazi se narodil v Neapoli. Rodné město brzy opustil a jako oblíbený hudebník Karla Habsburského žil ve Španělsku a Rakousku. My si z jeho tvorby poslechneme Sonatu číslo 9, a moll.

Odpoledne od 16.30 nás čeká poslech chrámové kantáty Jana Dismase Zelenky nazvané „Bronzový had“, katalogové číslo 61, která podle 21. kapitoly Čtvrté knihy Mojžíšovy vznikla roku 1730, kdy byla uvedena v Drážďanech. Popisuje v ní biblický spor mezi Bohem, Mojžíšem a izraelským lidem. Než se dílo uzavře chvalozpěvem lidu, poukáže Mojžíš na Kristův vykupitelský kříž, jehož předobrazem je pozvednutí hada na poušti. Nám skladbu představí čeští umělci: dirigent Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal a sólisté Hana Blažíková, Petra Noskajová, a Jaroslav Březina. Doplní je zahraniční sólisté Peter Kooy a Alex Potter. Doplní ji kratší dílo Georga Philippa Telemanna – dialogová kantáta mezi duší (sopránem) a Ježíšem (basem), která nese název „Ježíš a duše“. Přednese ji sopranistka Dorothee Mields a bas Klaus Mertens. Spoluúčinkuje soubor Accademia Daniel, který řídí Shalev Ad-El.

V čase 18.25 je na programu Radia Proglas dílo Jana Dismase Zelenky: „Immisit Dominus pestilentiam“, ZWV 58, z roku 1709 a kantáta Georga Philippa Telemanna „Moje řeč zůstává smutná“. Polsedním časem pro postní hudbu bude doba od 19.45, kdy zazní krátké lamentace proroka Jeremiáše, jak je zhudebnil Jacobus Handl-Gallus.

Jásavou velikonoční hudbu si budete moci vychutnat po obřadech Bílé soboty a to přibližně ve 22.30. Skladba komponovaná tak, že plynule přechází od nářků k jásotu nad vykoupením nese název „Lamentace, Gaude et laetare“, který do češtiny můžeme přeložit slovy „Pláč, radost a veselí“.  Napsal ji španělský skladatel žijící v první polovině šestnáctého století Cristóbal de Morales. Natočil soubor The Brabant Ensemble, řídí Stephen Rice. Ve velikonoční době nemůže chybět chvalozpěv Vesel se nebes Královno – latinsky Regina coeli letare. Sbor skladatele z 13. století Jana Pieterszoona Sweelincka nám chvíli před půlnocí zazpívá Trinity College Choir Cambridge.