Smetanovo výročí

Smetanovo výročí

Druhého března roku 1824 se v Litomyšli narodil Bedřich Smetana. Je to tedy již 190 let, co přišel na svět hudebník, k jehož jménu je na jedné pamětní desce připsáno: “genius české hudby”.

Bedřich Smetana je často označován jako zakladatel české národní hudby. Do základu evropské romantické kultury vložil české prvky, vytvořil nejen českou národní operu, ale položil základ i pro českou programní hudbu.

Hudbě se úspěšně věnoval od dětství. Méně úspěšná byla jeho studia na gymnáziích v několika městech, která nakonec s odřenýma ušima dokončil v Plzni. V devatenácti letech odešel do Prahy, kde čtyři roky studoval hudbu u Josefa Proksche. Roku 1848 si otevřel vlastní hudební ústav a také se oženil a založil rodinu. Brzy jej však postihly rodinné tragedie. Během krátkého času mu zemřely tři dcery: Gabriela, Bedřiška a Kateřina – naživu zůstala pouze Žofie. Bolest nad ztrátou hudebně nejtalentovanější Bedřišky vložil skladatel do Klavírního tria g moll. Následovala velmi úspěšná léta ve Švédském Göteborgu, která mu konečně přinesla také dostatek financí. Byla však poznamenaná další životní tragedií. Zemřela mu žena Kateřina, která brzy po smrti děvčat onemocněla tuberou. Po návratu do Prahy roku 1861 Smetana usilovně zdokonaloval svou psanou i mluvenou češtinu. Pocházel sice z česky mluvící rodiny, ale dosud veškeré jeho vzdělání a téměř veškerý společenský kontakt probíhaly v němčině. Stal se sbormistrem Hlaholu, učil na hudebním ústavu a prosadil se první českou operou Braniboři v Čechách. Její úspěch mu v září 1866 dopomohl k vytouženému místu kapelníka Prozatimního divadla, kde již předtím (v květnu téhož roku) provedl operu Prodaná nevěsta. Po osmi letech však musel toto vytoužené místo opustit, neboť zcela ohluchl. Nemoc a nedostatek financí jej pak přinutily k odchodu z Prahy. Zbytek života prožil u své dcery Žofie Schwarzové v Jabkenicích, odkud často jezdil do Prahy na koncerty a operní představení a vedl čilou korespondenci s pražskými umělci. Ani komponovat tu nepřestal a i přes venkovní hluchotu složil další čtyři opery, symfonický cyklus Má vlast, dva vynikající smyčcové kvartety i vrcholné klavírní cykly “Sny” a “České tance”. Jeho zdravotní stav se ale od roku 1882 začal prudce zhoršovat. Smetana dostával stále častější záchvaty šílenství spojené s halucinacemi. Proto musel být 22. dubna roku 1884 převezen do Ústavu pro choromyslné v Praze na Vinohradech. Zde po třech týdnech (dva měsíce po svých šedesátých narozeninách) 12. května roku 1884 zemřel.

Dílu Bedřicha Smetany bude věnovaná nejen celá polední Hudební siesta v neděli 2. března 2014, kdy zazní část “Vltava” z cyklu symfonických básní Má vlast, Polka, Furiant a Skočná z Prodané nevěsty a Slavnostní symfonie E dur, opus šest, ale také večerní Koncert vážné hudby.Od 20.30 hodin si můžete poslechnout Smyčcový kvartet číslo 1 e moll "Z mého života”, Smyčcový kvartet číslo 2 d moll, Klavírní trio g moll a “Hulán”, “Obkročák” a “Furiant” z druhé řady Českých tanců. Po tři sobotní večery také v rámci pořadu Vstupenka na operu vysíláme Prodanou nevěstu.

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!