Připomínka Voříškova narození

Jan Václav Hugo Voříšek se narodil před 225 lety 11. května roku 1791 v muzikální kantorské rodině. Od tří let jej otec učil hrát na klavír a později i na varhany. Již jako 7letý půl roku zastupoval za nemocného varhaníka v Golčově Jeníkově. V tutéž dobu podnikl se svým otcem tři pěší prázdninové koncertní cesty po Čechách. V jedenácti odešel na studia do Prahy a o devět let později do Vídně na studia práv. Ve Vídni navštěvoval hodiny klavíru u Johanna Nepomuka Hummela. Roku 1816 Hummel při svém odjezdu z Vídně předal Voříškovi všechny své žáky. Vedle studia a vyučování pořádal Voříšek pro přátele soukromé koncerty. Kolem roku 1820 byl již považován za jednoho z nejlepších vídeňských klavíristů. Nicméně podle Voříškova přítele a životopisce Aloyse Fuchse byly hlavní Voříškovou doménou varhany. Přesto se mu v 27 letech nepodařilo získat varhanické místo u dvora. Čtyři roky na to dokončil právnická studia, a krátce byl bezplatným praktikantem u Dvorní válečné rady. Téhož roku získal místo druhého dvorního varhaníka, které zastával od ledna 1823, a po smrti prvního varhaníka postoupil na jeho místo. Ne na dlouho. V létě roku 1824 onemocněl tuberou a 19. listopadu následujícího roku zemřel. Bylo mu 34 let. A. Fuchs napsal: “…zemřel neobyčejně laskavý a skromný člověk.” Voříšek sice žil celkem 14 let ve Vídni, ale po celou dobu byl v kontaktu s vlastí, kam po smrti otce jezdil za svým bratrem – farářem v Petrovicích. Psal si i s Václavem Janem Tomáškem a snažil se jej dle možností ve Vídni propagovat. Do dnešních dní se zachovalo 55 Voříškových skladeb. Jsou to klavírní díla, kantáty, písně, komorní tvorba, jedna symfonie a z konce života i duchovní skladby.

Polední Hudební siesta ve čtvrtek 12. května nabídne k poslechu Velké rondo pro klavír, housle, violoncello a orchestr opus 25 z roku 1825 a Symfonii D dur z roku 1823, která tvoří důležitý most mezi vrcholným vídeňským klasicismem a zpěvností budoucích symfonií českých romantických skladatelů.