Premiéry 1. dubnového týdne

O tom, že krásných barokních skladeb je opravdu hodně, nás přesvědčí hned v úterý 2. dubna krátce po poledni dva koncerty Thomasa Albinoniho: Koncert opus 9, číslo 8, G dur, na který naváže Koncert opus 9 číslo 9, C dur - oba pro hoboj a orchestr. Jejich sólistou bude anglický hobojista Anthony Camden. Doprovází soubor The London Virtuosi, který řídí John Georgiadis.

Ve čtvrtek 4. dubna si rovněž v poledne poslechneme Koncert pro klavír a smyčcový orchestr opus 13, číslo 2, D dur Johanna Christiana Bacha. Tento nejmladší syn se Johannu Sebastianu Bachovi narodil, když mu bylo 50 let. Otec, který těžce nesl alkoholismus svého nejstaršího syna Friedemanna, ve kterého vkládal velké naděje, se k Johannu Christianovi upnul. Chlapec byl s otcem v neustálém kontaktu a již od útlého dětství jej prosil o vyučování hudbě, a to jak hře na klávesové nástroje, tak také v umění kompozice. Když bylo Johannu Christianovi 15 let, otec zemřel. V tu dobu už měl ale hoch dobrý hudební základ, na kterém pak mohl postavit svou hudební kariéru. Stal se z něj vynikající varhaník a skladatel, jehož dílo je dodnes hrané a obdivované. Jeho klavírní koncert pro nás natočil klavírista Anthony Halstead a soubor The Hanover Band.

Ranní duchovní hudba 7. 4. o neděli Božího milosrdenství (od 8.00 hodin)  bude celá věnovaná duchovním skladbám Jana Dismase Zelenky. Dvě ze tří připravených děl zazní na naší stanici poprvé. Bude to především Missa Sancti Josephi. Tato velice slavnostní mše, pocházející pravděpodobně z roku 1731 nebo 1732 se dochovala pouze v rukopise. Byla napsána k jmeninám drážďanské kněžny Marie Josefy. Přestože svátek svatého Josefa 19. března je vždy v postní době, vytvořil zde Zelenka velice slavnostní dílo, které obsahuje mimo jiné také část Gloria in excelsis Deo, která se v době postní při mši většinou vynechává. Mše je pozoruhodná i tím, že zde najdeme největší nástrojové obsazení, jaké kdy Zelenka použil. Kromě rozšířeného smyčcového orchestru uslyšíme dvě trubky, tympány a dva lesní rohy. Party obou lesních rohů jsou zde velmi náročné, což poukazuje na vynikající úroveň českých hornistů, kteří tenkrát v Zelenkově kapele v Drážďanech působili. Kromě orchestru autor využil samozřejmě také pěvce. Na naší nahrávce uslyšíte sopranistku Hanu Blažíkovou, alt Jakoba Huppmanna, tenoristu Jaroslava Březinu a bas Tomáše Krále a Jaromíra Noska. Spoluúčinkují soubory Ensemble Inégal  a Prague Baroque Soloists, se kterými dílo nastudoval Adam Victoria.

Ve stejném provedení na mši naváže Zelenkovo moteto “Barbara dira effera!”, začínající slovy: “Barbarská, tvrdá a divoká židovského národa zuřivost jež svaté dřevo za kříže zločinců zaměnila. Jak pole trním zarostlé, kruté a zdivočelé je barbarství těch řezníků.” Latinský text z roku 1738 vyústí nakonec v jásavé aleluja. Toto moteto ke vzkříšení vytvořil Zelenka pravděpodobně pro slavnost Bílé soboty roku 1765, ale není to jednoznačné. V hudebním katalogu katolického dvorního kostela v Drážďanech je k incipitu této skladby připojena poznámka, z níž je zřejmý pouze účel díla: „Pro Resurrectione Domini“ - tedy ke vzkříšení. To se zde však slavilo od Bílé soboty až do další neděle.  

Věřím, že si z nových nahrávek vyberete tu "svou".