Poslední vánoční koncert

V samém závěru vánoční doby se v neděli 13. ledna ve 20.30 ohlédneme za vánoční tvorbou českých skladatelů období baroka. Uslyšíme skladby Jana Dismase Zelenky, Františka Xavera Brixiho a také několika méně známých českých kantorů.

Nejznámějším z nich je světově proslulý Jan Dismas Zelenka, o kterém se říká, že je to český Bach. Narodil se roku 1679 v Louňovicích pod Blaníkem. Studoval v Praze v jezuitské koleji Klementina, kde začal komponovat své první skladby. Od roku 1710 působil na kurfiřtském dvoře v Drážďanech u polského krále Augusta druhého Silného. Po šesti letech odešel do Itálie. Ve čtyřiačtyřiceti letech jej můžeme opět potkat v Pražském Klementinu, kde u příležitosti korunovace habsburského císaře Karla VI. českým králem – na podzim roku 1723 – řídil provedení své skladby pojednávající o životě svatého Václava. Pak se opět uchýlil do Drážďan, kde až do smrti působil jako dvorní skladatel. Zelenka zemřel těsně před Vánoci – v noci z 22. na 23. prosince roku 1745 – pohřeb měl na Štědrý den. Pochován byl na starém katolickém hřbitově v Drážďanech, na jehož místě je od roku 1996 umístěn Zelenkův památník. My se vydáme do středního období Zelenkovy tvorby. Poprvé na Radiu Proglas uvedeme jeho Missu Nativitatis Domini, kterou Jan Dismas Zelenka napsal ve svých čtyřiceti sedmi letech. Nastudovali ji čeští umělci: sopranistky Barbora Sojková, Stanislava Mihalcová a Marta Fadljevičová, altistky Markéta Cukrová, Sylva Čmugrová a Daniela Čermáková, tenoristé Jaroslav Březina a Čeněk Svoboda a basi Tomáš Král a Jaromír Nosek. Dále uslyšíme soubor Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.

Druhou premiérou bude Pastorální mše Františka Xavera Brixiho. Tento český hudební skladatel žil v letech 1732 až 1771. Narodil se jako syn pražského varhaníka. Talent však zdědil také po mamince, která byla příbuzná s hudebním rodem Bendů. Otec však Františkovi nebyl prvním učitelem. Zemřel, když bylo chlapci pět let. Proto se František Xaver Brixi v hudbě pět let vzdělával na piaristickém gymnáziu v Kosmonosích. Pak se vrátil do Prahy, aby zde varhaničil. Vypracoval se až na kapelníka chrámu svatého Víta, což byl v té době nejvýznamnější hudební post v celých Čechách. Zde ale působil pouze 12 let, protože roku 1771 v pouhých třiceti devíti letech zemřel na tuberu. Přesto je jeho dílo obrovské. Jmenujme 105 mší, 263 offertorií, 26 litanií, pět smutečních mší a čtyři oratoria, ke kterým se řadí mnoho duchovních árií a motet. Missa Pastoralis, kterou budeme na Radiu Proglas vysílat poprvé je napsána na klasický latinský liturgický text. Uslyšíme ji z nahrávky z roku 1962, ke které si legendární sbormistr Josef Veselka pozval pěvce: Jadwigu Wyszocanskou, Marii Mrázovou, Jana Hlavsu a Zdeňka Kroupu. Spoluúčinkuje Český pěvecký sbor a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Kromě těchto dvou Proglasových premiér zazní v rámci Koncertu duchovní hudby také krásné české pastorely. Zpěváci Marta Boháčová, Vlasta Mlejnková, Ludmila Vondráčková, Dagmar Rosíková, Jan Hlavsa, Jan Soumar a Vitězslav Pochman přednesou skladby českých kantorů: Jana Michaličky - učitele z Kunvaldu, Tomáše Norberta Koutníka – kantora z Chocně, Ondřeje Jeronýma Haury – augustiniána pocházejícího z Týna nad Vltavou, který působil jako regenschori v brněnském chrámu svatého Tomáše, Haydnova současníka Aloise Františka Milčinského učitele z Rožďalovic, Josefa Antonína Sehlinga z Toužimi, Františka Xavera Brixiho, Duškova žáka Vincence Maška ze Zvíkovce u Rokycan a Františka Lábera z Unhoště u Kladna. Kromě sólistů uslyšíme Kühnův komorní sbor a orchestr pod vedením Libora Peška a také Sbor chrámu svatého Jana a Pražský symfonický orchestr pod taktovkou Josefa Hercla.