Plačící Panna Maria v duchovní hudbě

Bílá sobota přinese několik zhudebněných Stabat Mater. V nočních hodinách se rozezní ijásavé Alleluia!

V samotném závěru postní doby se duchovní hudba na Radiu Proglas zaměří především na trpící Matku Boží.  

Již půl hodiny po půlnoci (0.33) přineseme Opus patheticum de septem doloribus Beatae Mariae od Františka Xavera Brixiho.

Pannu Marii trpící pod křížem svého Syna nám ve tři hodiny po půlnoci připomene známá skladba Josepha Haydna "Sedm posledních slov našeho Vykupitele na kříži", která zazní ve své kavrtetní verzi se slovem recitovaným Alfrédem Strejčkem.

Stabat Mater, jak je zhudebnil Giovanni Pierluigi da Palestrina uvedeme od 13.15 hodin. Toto dílo bude druhou skladbou polední Hudební siesty, v jejíž úvodní části vyslechneme postní oratorium, nazvané Kajícníci u hrobu Vykupitele, které zkomponoval Jan Dismas Zelenka. Jedná se pravděpodobně o vůbec první oratorium českého skladatele. Toto dílo bylo dokončeno na Velký pátek 29. března roku 1736. O jeho premiéře se však nedochovaly žádné zprávy. Někteří badatelé se domnívají, že oratorium nebylo vůbec provedeno, neboť se nedrželo biblického textu. Zelenka je totiž zkomponoval podle básně Stefana Pallaviciniho (stefana pavličinyho), pojednávající o smyslu Kristovy oběti. V oratoriu vystupují tři postavy, které se nikdy nemohly sejít – Marie Magdaléna, apoštol Petr a starozákonní král David.

Bílou sobotou budou kromě těchto skladeb znít i další krásná, postní, duchovní díla.

V 9.00 Memento Domine - 132. žalm zhudebněný Janem Dismasem Zelenkou, na který naváže skladba "Miserere" - stejného autora.

Postní gregoriánský chorál uslyšíme od 16.20 hodin a poslední  Zelenkova Responzoria pro svatý týden se rozezní od 17.30.

Po slavném Kristově Vzkříšení již zapomeneme na kající a postní tématiku a vychutnáme si jásavé Velikonoční oratorium od Johanna Sebastiana Bacha.“Kommt eilet und laufet”. Jeho začátek bude přibližně ve 23 hodin (po skončení přímého přenosu Vigíiie Zmrtvýchvstání Páně).  Bach své Velikonoční oratorium napsal pravděpodobně roku 1736 v Lipsku. Vzniklo přepracováním kantáty určené k oslavě vévody Christiana ze Sachsen–Weissenfelsu. Text pochází od neznámého básníka. Někteří badatelé se domnívají, že jim byl Christian Fridrich Henrici, zvaný Picander – autor textu několika Bachových kantát a také Matoušových pašijí. Oratorium zazní z nahrávky, kterou pořídili sólisté, zpěváci: Barbara Schlick, Kai Wesel, James Taylor a Peter Kooy společně se souborem Collegium Vocale. Nastudoval dirigent Philippe Herreweghe

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!