Oslavenec Glinka

Michail Ivanovič Glinka pocházel ze šlechtického rodu. Proto se mu dostalo velmi dobrého vzdělání. Studoval housle, klavír, zpěv i hudební teorii v Petrohradě. Později (v letech 1837 až 1839) tu působil jako kapelník dvorní kapely. Jeho smrt v třiapadesáti letech napovídá, že měl špatné zdraví. Proto vyjížděl na dlouhodobé ozdravné pobyty do Itálie, Francie a Španělska odkud se pak zase rád vracel do rodného Ruska. Jeho dílo, které se později stalo vzorem umělecké skupině Mocná hrstka, není početně velké, ale pro ruskou hudbu velmi významné. Vytvořil v něm totiž syntézu ruského folklóru a evropských prvků, které měl možnost poznat během svých ozdravných cest. Tak vytvořil nejen klavírní, komorní, scénickou hudbu a romansy, ale především dvě rozsáhlé opery. První s názvem Ivan Susanin, která byla posléze z politických důvodů přejmenována na Život za cara. Druhá (pohádková velko-opera) Ruslan a Ludmila byla napsána na Puškinův text. Pokud byste si ji chtěli poslechnout, nalaďte si v sobotu 24. května ve 21.20 hodin pořad Vstupenka na operu. V něm budeme vysílat první část a následně v celkem pěti po sobě jdoucích sobotních večerech na pokračování celou operu Ruslan a Ludmila. Zazní v podání vynikajících ruských sólistů a sboru a orchestru Balšovo těatra v Moskvě pod taktovkou Kirila Kondrašina. Vedle světské vokální tvorby stojí v Glinkově hudební pozůstalosti i díla duchovní. Z nich jsme do polední Hudební siesty v den výročí (20. 5. 2014) k poslechu vybrali sbor Cherubinskaja v nastudování Chlapeckého a mužského moskevského akademického sboru, pod vedením Viktora Popova. Glinka ve své tvorbě nepominul ani symfonickou tvorbu. Nenapsal sice žádnou symfonii, ale vytvořil několik významných předeher a orchestrálních scherz. Mezi nejznámější se řadí Kamarinskaja a Vzpomínky na letní noc v Madridu. A právě Vzpomínky na letní noc v Madridu si také 20. května po poledni poslechneme a to v nastudování Petrohradského komorního orchestru v čele s Leonidem Mališevem.