Myslivečkovo výročí

Čtvrtého února 2016 uplynulo 235 let od úmrtí a ve středu 9. 3. 2016 to bude 279 let ode dne, kdy se Mysliveček narodil. Přestože prožil velkou část svého tvůrčího života v Itálii, považujeme jej za českého autora a cítil to tak i on sám, protože se vždy podepisoval jako Il Boemo. Narodil se v Praze v Sovových mlýnech roku 1737 jako jedno z dvojčat. Když mu bylo 12 let otec zemřel. Z velmi slušného otcova majetku byli oba chlapci postaveni do života. Oba vystudovali matematiku a hydrauliku a stali se mlynářskými mistry. Josef Mysliveček však rodný mlýn bratrovi postoupil a věnoval se plně hudbě. Té se učil nejprve v Praze u varhaníka Týnského chrámu Seyerta. Již po půlroce napsal šest symfonií, které mu přinesly první slávu. V listopadu roku 1763 odjel do Benátek. Tady se o dva roky později proslavil svou první operou komponovanou k svatbě Josefa druhého. Neapolský vyslanec, který byl na představení přítomen, objednal u Myslivečka další operu. Dvacátého ledna roku 1767 měla premiéru opera Bellerofonte, která skladatele vynesla na výsluní italského operního světa. (Tuto operu si budete moci na Radiu Proglas poslechnout celou. Od soboty 5. 3. 2016  ji  budeme vysílat na pokračování po 4 večery v rámci pořadu Vstupenka na operu.) Josef Mysliveček se po úspěchu Bellerofonta stal velmi oblíbeným a žádaným italským skladatelem. Protože všude zdůrazňoval své češství, začali mu Italové přezdívat "Il divine Boemo" – “Božský Čech". Dokonce si jeho jméno přeměnili na Guissepe Venatorini. Neapolským úspěchem odstartovalo dvanáctileté nejúspěšnější období Myslivečkova života. Jeho skladby byly všude hrané a přinesly mu značný majetek. Byly to především opery (kterých vytvořil více než třicet), dále symfonie, divertimenta, koncerty a  duchovní skladby (z nich jmenujme dodnes hrané oratorium “Abrahám a Izák” a “Pašije”.) Nadšené přízni italského publika se ale netěšil nastálo. Jeho opery přestaly být módní. Po neúspěchu Armidy (roku 1779) odešel z Neapole do Říma, kde vlastnil skvostný palác. Obecenstvo se ale i zde k němu obrátilo zády a Mysliveček se rychle dostal do kruté bídy. Přišel o celý majetek. Přidaly se nemoci, zklamání a zoufalství. V takovéto situaci – prý doslova na slámě – čtvrtého února roku 1781 zemřel. Bylo mu necelých 44 let.

My se v rámci páteční polední Hudební siesty zaposloucháme do předehry k opeře Bellerofonte, dále do Koncertu pro housle a orchestr B dur a do dvou krátkých symfonií.