Mozartova mše

Když se v květnu roku 1781 pětadvacetiletý Wolfgang Amadeus Mozart vymanil ze služeb arcibiskupa, způsobilo to silnou nevoli nejen u dvora, ale především u jeho otce. Svou nezávislost chtěl Wolfgang Amadeus dokázat sňatkem s Konstancí Weberovou i na poli hudebním. Proto začal komponovat rozsáhlou mši c moll, kterou chtěl provést ve svém rodném Salzburku. Konstance měla zpívat hlavní roli. 25. srpna roku 1783 skutečně v chrámu svatého Petra mše poprvé zazněla. Partitura však zůstala pro velké Mozartovo hudební vytížení nedokončená. Při premiéře zazněly nové části Kyrie, Gloria a Benedictus. Zbývající části v rychlosti doplnil staršími chrámovými díly. Když se počátkem 20. století znovu začal dávat dohromady notový materiál mše, zjistilo se, že z části Credo Mozart napsal jen začátek a Et incarnatus est. Zato Sanctus bylo natolik rozpracováno, že z něj mohl v roce 1901 Alois Schmitt sestavit osmihlasý sbor. Vědci se domnívají, že závěrečné Agnus Dei nezačal Mozart vůbec komponovat. Ke mši se sice později vrátil, ale jen proto, aby první dvě části Kyrie a Gloria použil ve své kantátě Davidde penitente. Když měla být mše poprvé nahrána, bylo nutné ji celou zrekonstruovat. O to se roku 1985 postaral Helmut Eder. Poté ji nastudovaly a  poprvé natočily sopranistky Christiane Oelze a Jenifer Larmore, tenorista Scot Weir a bas Peter Kooy. Dále se na nahrávce podíleli členové souborů Colegium Vocale a La Chapelle Royale a orchestr Champs Elysées. Nastudoval dirigent Philippe Herreweghe.　

Mozartovu mši c moll, katalogové číslo 427 můžete z této nahrávky slyšet v neděli devátého června od osmi hodin ráno..