Mariánské skladby Händela a Brixiho

Původem švédská mezzosopranistka Anne Sofie von Otter se proslavila jako operní pěvkyně. Dnes ji hudební svět obdivuje jako zpěvačku se širokým záběrem od renesančních písní přes světovou operu až po oratoria a kantáty. My ji v neděli 15. 3. 2015 od 8 hodin ráno uslyšíme jako sólistku mariánské duchovní kantáty Georga Friedricha Händela nazvané “Donna, che in ciel di tanta luce splendi” – “Panna, jejíž světlo v nebi jasně svítí”. Partnerem jí bude soubor Musica Antiqua Köln s　uměleckým vedoucí Reinhardem Goebelem. Skladba má devět částí. Po úvodní předehře a části “Panna, jejíž světlo v nebi jasně svítí” to budou: “Potácíme se v dědičném hříchu”, “Mrtvého nese v　klíně”, “Jsi nádherná, klidná hvězda”, “Zatímco zůstáváme na cestě”, “Vznikají záště”, “Nechali jsme se chválit” a “Maria, naděje naší spásy”.

Utrpení a bolest Matky Boží Panny Marie zachycuje i další skladba, kterou budeme v　rámci ranní nedělní duchovní hudby na Radiu Proglas vysílat. Má název "Opus patheticum de septem doloribus Beatae Mariae Virginis" – "Vznešené dílo o　sedmi bolestech blahoslavené Panny Marie". Tuto duchovní kantátu vytvořil František Xaver Brixi, který se po studiu hudby v　Kosmonosích u Prahy uplatňoval jako varhaník v　pražských chrámech. Roku 1759 (to mu bylo teprve 27 let) byl jmenován kapelníkem metropolitního chrámu svatého Víta na Hradčanech. Zemřel mladý, nedožil se ani čtyřiceti let. Přesto zanechal okolo pěti set skladeb a je považován za nejhranějšího českého skladatele 18. století. Jedná se vesměs o díla chrámová, kde nejsou výjimkou rozsáhlé oratorní skladby. Nejznámější je oratorium Jidáš Iškariotský a kantáta Opus patheticum, kterou budeme poslouchat v zajímavém mezinárodním obsazení. Hlavními protagonisty skladby budou tenorista Scot Weir, alt Christel Berchers a bas Joachim Gebhardt. Dále účinkuje Kühnův smíšený sbor, Pražský komorní orchestr a varhaník Jan Hora. Nastudoval a provedení řídí Helmuth Rilling.