Mariánská hudba

Růžencový měsíc říjen nás inspiruje k poslechu krásné mariánské hudby. Proto jsme pro nedělní Koncert duchovní hudby vysílaný 25. října od 20,30 hodin vybrali čtyři skladby oslavující Matku Boží Pannu Marii.

V úvodu zazní loretánské litanie.katolického kněze, minority, varhaníka a barokního skladatele Bohuslava Matěje Černohorského.

Originální partitura Litanií se ztratila. Uchovaly se pouze v opise s nadepsáním Litanie Loretane de Beatissimae Mariae Victoriae. Z názvu lze usoudit, že to byly litanie určené k svátku Panny Marie Vítězné – tedy pravděpodobně k oslavě vítězství katolických vojsk při bitvě na Bílé Hoře roku 1620. To však není jisté, neboť při opisování not se často název skladby upravil podle potřeb kůru.

Loretánské litanie Bohuslava Matěje Černohorského si poslechneme v nastudování souboru Societas Incognitorum (inkognytorum) v čele s Eduardem Tomaštíkem, za doprovodu souboru Hipocondria ensemble .

Další, podstatně rozsáhlejší skladba z Černohorského tvorby – Nešpory – nesou název “Vesperae minus solenne” .

Nešpory jsou texty určené k denní modlitbě církve. Ta se ale v době baroka na rozdíl od dnešních dnů často provozovala veřejně, slavnostně a s bohatým hudebním doprovodem. Černohorský nešpory vypracoval bez lesku žesťových nástrojů. Proto jsou nazvány “minus solenne” – méně slavnostní. Přesto pro nás mohou být svátečním zážitkem. Zazní opět v nastudování souborů Societas Incognitorum a Hipocondria ensemble.

S třetí skladbou se od Černohorského tvorby odpoutáme a zaměříme svou pozornost k dílu Johanna Sebastiana Bacha. V katalogu jeho skladeb najdeme pod číslem 243 Magnificat  D dur. Tuto Bachem zhudebněnou známou latinskou modlitbu představí sopranistky Christine Schäfer a Ibolya Verebics, altistka Ingeborg Danz, tenorista James Taylor a Thomas Quasthoff bas. Spoluúčinkovat budou soubory Gächinger Kantorei Stuttgart a Bach-Collegium Stuttgart v čele s Helmuthem Rillingem.

Závěr koncertu bude patřit duchovní tvorbě Giovanniho Battisty Pergolesiho. Jeho životní dráha  byla sice velmi úspěšná, o což se nejvíce zasloužily jeho opery, ale rovněž velmi krátká. Onemocněl totiž tuberou a ve svých 26 letech zemřel. Přestože jej nemoc velmi sužovala, nepřestal komponovat. Na sklonku svého života napsal neokázalé, ale velmi melodické a dnes velmi často hrané Stabat Mater. Další skladbou – také oslavující Pannu Marii – je latinská motlitba Salve Regina – česky Zdrávas Královno, v tónině c moll.

Tuto Pergolesiho figurální sekvenci nám jako poslední skladbu nedělního Koncertu duchovní hudby přednese sopranistka Emma Kirkby společně se souborem, který hraje na dobové nástroje, nazvaným Academy of Ancient Music, pod vedením Christophera Hogwooda