Lazebník na scénu

Italský skladatel a poslední mistr takzvané opery bufy Gioacchino Rossini, jehož 150. výročí úmrtí jsme si připomněli v úterý 13. listopadu, vytvořil za svůj život 40 děl. Mezi nejznámější se řadí: Vilém Tell, Tancred, Italka v Alžíru, Othelo, Popelka, Straka zlodějka, Armida, Mojžíš v Egyptě, nebo Semiramis. V Čechách byl v té době známý především Lazebník Sevillský, ale také Vilém Tell, který se v mnohém stal podnětem Bedřichu Smetanovi při komponování opery Braniboři v Čechách.

Operu Lazebník Sevillský, kterou jsme pro vás připravili rozdělenou do čtyř po sobě jdoucích sobotních večerů (10., 17. a 24. listopadu a 1. prosince), dokončil roku 1816. Premiéra se konala 20. února roku 1816 v Římě. Tehdy ovšem nesla název „Almaviva, aneb Marná špatnost“. To proto, že na stejný námět existovala již velmi známá opera, kterou složil dnes zapomenutý, ale tehdy obdivovaný skladatel Giovanni Paisiello. Ten se se svými přáteli rozhodl Rossiniho novou operu zničit. Postaral se o to, aby už počáteční nálada v divadle byla nepřátelská a premiéra skončila fiaskem. Druhé představení mělo veliký úspěch, který „Lazebníka“ již nikdy neopustil. My jej uslyšíme z nahrávky, kterou pořídili:

Figaro:Roberto Servile

Rosina: Sonia Ganassi

Hrabě Almaviva: Ramon Vargas

Doktor Bartolo: Angelo Romero 

Don Basilio: Franco de Grandis

Marcelina: Ingrid Kertesi

Fiorello: Kazimér Sárkány

Ambrogio: László Orbán

Dále účinkuje Maďarský rozhlasový sbor a Failoniho komorní orchestr.

Řídí Will Humburg