Ještě jednou Martinů

V jeho úvodu zazní Koncert pro violoncello a orchestr číslo dvě z roku 1944, jehož premiéry se Martinů nedočkal. Poprvé byl uveden až 25. května roku 1965 pražskými symfoniky pod vedením Zdeňka Košlera v Českých Budějovicích. Sólového partu se tenkrát ujal legendární Saša Večtomov. My jej uslyšíme v podání světově proslulé violoncellistyky českého původu Michaely Fukačové a Odenského symfonického orchestru. Diriguje Peter Csaba.

Pak se ohlédneme za vokální tvorbou. Čtyři roky před svou smrtí během pobytu na jihu Francie, zhudebnil Martinů Epos o Gilgamešovi, která je nejrozsáhlejším Martinů vokálním dílem. Je rozdělena do tří hlavních částí, nadepsaných: Gilgameš, Smrt Enkiduova a Zaklínání. Poprvé zazněla 24. ledna roku 1958 v Basileji. My ji uslyšíme v v české verzi z nahrávky z roku 1976, na níž se podíleli: sopranistka Marcela Machotková, tenoristé Jiří Zahradníček a Václav Zítek a Karel Průša bas. Mluvené části recituje Otakar Brousek, spoluúčinkuje Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Josefem Veselkou a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, který řídí Jiří Bělohlávek.

Poslední zastavení u Martnů díla bude patřit hudbě k baletu „Kdo je na světě nejmocnější“ z roku 1923. Podkladem k její kompozici sloužila pohádka o malé myšce, které rodiče vybírají ženicha. Nám ji zahraje Pražský symfonický orchestr s dirigentem Jiřím Bělohlávkem.