Hudební skladatel Petr Eben

Petr Eben se narodil 22. ledna roku 1929 v Žamberku nad Orlicí. Tady se naučil hrát nejen na klavír, ale také na varhany a stal se i regenschorim zdejšího chrámu. Během druhé světové války byl uvězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po maturitě na reálném gymnáziu v Českém Krumlově šel studovat do Prahy na Akademii múzických umění k profesoru Rauchovi klavír. Současně studoval i kompozici u profesora Bořkovce. Své první skladby věnoval klavíru, ale také varhanám a zpěvu. Později k nim přidal ještě tvorbu orchestrální.

Od roku 1955, tedy od šestadvaceti let získával Petr Eben za svá díla mnohé ceny a uznání, a to u nás i v zahraničí. Od téhož roku plných 35 let působil na katedře hudební vědy filosofické fakulty University Karlovy, kde nakonec získal docenturu. Společně s Iljou Hurníkem k nám zavedl takzvanou Orfovu školu, která je zaměřena na hudební rozvoj dětí. Tuto školu ještě domyslel a zdokonalil. Po pádu komunistického režimu se konečně mohl stát profesorem Akademie músických umění v Praze a mohl přijímat četná pozvání do ciziny, kde koncertoval a prováděl své skladby. Roku 1994 mu byl udělen čestný doktorát University Karlovy a Česká biskupská konference mu na Velehradě předala Řád svatých Cyrila a Metoděje.

Neznamená to ale, že by Petr Eben byl jen pedagog a skladatel. Aktivně působil také jako klavírista a výborný improvizátor na klavír i varhany, člen různých komorních souborů i jako propagátor moderní hudby. Přesto jej vnímáme především jako skladatele. Jeho dílo, které čítá takřka 200 skladeb, prošlo velkým hudebním vývojem. Eben si vytvořil vlastní, nezaměnitelný hudební rukopis. Odborníci tvrdí, že se jeho jméno brzy zařadí mezi přední světové skladatele po bok Smetany, Dvořáka, Janáčka či Martinů.

Petr Eben, byl laskavý a vlídný, hluboce věřící člověk, který napsal také velké množství duchovních skladeb. Nejčastěji se v nich nechal inspirovat Biblí a to jak Starým, tak i Novým zákonem a po hudební stránce gregoriánským chorálem. Velmi známé je jeho zhudebněné mešní ordinarium, které se zpívá v katolických kostelech jak v Čechách, tak i na Moravě a ve Slezsku. Na stanici Proglas jste mohli slyšet i některé z dalších duchovních a varhanních skladeb. Nejhranější skladbou je patrně Nedělní hudba pro varhany, dále uveďme čtyři mše, Laudes pro varhany, sbor Ubi caritas et amor, kantátu Vox clamantis, melodramatický cyklus Job, Vesperae a v neposlední řadě i Pražské Te Deum, které vzniklo roku 1989 jako chvalozpěv na pád komunismu.

Vybraným skladbám z tvorby Petra Ebena bude věnována zítřejší Hudební siesta (26. 10. ve 12.05).