Hudební Boží hod

Sváteční ranní duchovní hudba od 8.00 přinese skladby Wolfganga Amadea Mozarta: Regina caeli letare in B, KV 127, Exsultate, jubilate KV 165, Regina caeli letare, tentokrát v tónině C dur, KV 108, a na závěr i slavné Ave verum corpus. Přednese je vynikající slovenská pěvkyně působící v Česku Simona Houda-Šaturová.

Hudební siesta začne až po skončení přímého přenosu z Říma, tedy kolem 12.30 hodin. Ve své první části zazní Osteroratorium BWV 249 – Velikonoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha, které porvé zaznělo na velikonoční neděli 1. dubna 1725 v Lipsku pod názvem „Kommt, gehet und eilet“. Šimon Petr (tenor) a apoštol Jan (bas) zjišťují, že hrob, do kterého pohřbili Ježíše, je prázdný. Setkávají se tu s Marií Magdalénou (alt) a „druhou Marií“ – Marií Jakubovou (soprán). Bach sólisty doprovází orchestrem, do kterého pro dosažení slavnostního charakteru přidal trubky, tympány, hoboj a zobcové i příčné flétny. Ve druhé části Hudební siesty se po Střípku poesie zaposloucháme do Telemannova Koncertu pro trubku.

Večerní Koncert vážné a duchovní hudby od 21.20 hodin bude ve své první části zaměřen na období renesance. Jako první se zastavíme u díla německého skladatele Heinricha Isaaca (cca 1450 - 1517), z něhož jsme vybrali „Missu paschalis k zmrtvýchvstání Páně“. Po ní se rozezní Auferstehungs-Historie SWV 50 - tedy „Příběh Vzkříšení“, který najdeme pod číslem 50 v díle dalšího z významných německých skladatelů Heinricha Schütze (1585 - 1672). V závěru Koncertu vážné a duchovní hudby se obrátíme od vokálních k čistě instrumentálním skladbám. Zazní tři suity ze sbírky „Nové paduány, gajárdy, intrády a kuránty v anglickém a francouzském slohu“, kterou vytvořil dnes takřka neznámý autor Valerius Otto (1597 - 1612).