Hudba na Bílou sobotu

Kromě polední Hudební siesty vás k poslechu duchovní hudby pozveme ještě čtyřikrát.
Hudební siesta sice nebude mít žádnou zpívanou skladbu. Přesto můžete rozjímat u díla k tomu určeného. Vybrali jsme instrumentální rozjímavou skladbu z roku 1604 nazvanou „Lachrimae aneb Sedm slzí“ od anglického renesančního skladatele a loutnisty Johna Dowlanda.
V 16.30 vás pozveme k poslechu oratoria k božímu hrobu od Jana Dismase Zelenky nazvaného „Bronzový had“. Jeho obsahem není samotná zpráva o utrpení Páně, ta už měla své místo v liturgických čteních hlavních bohoslužeb, ale vyprávění ze Starého zákona uváděné do spojení s utrpením a smrtí Ježíše Krista. Libretista Stefano Benedetto Pallavicini vytvořil text k tomuto oratoriu podle 21. kapitoly čtvrté knihy Mojžíšovy. Biblický spor mezi Bohem, Mojžíšem a izraelským lidem rozšířil o tři další osoby - Azariáše, Eglu a Namuela. Než se dílo uzavře chvalozpěvem lidu, poukáže Mojžíš na Kristův vykupitelský kříž, jehož předobrazem je pozvednutí hada na poušti. Toto dílo doplní ještě Zelenkovo Miserere.
„Temné hodinky“ pro Bílou sobotu Tomáse Louise de Victoria a „Lamentace“ Giovanniho Pierluigiho da Palestrina naladíte od 18.25.
Devatenáctá hodina a čtyřicátá pátá minuta přinese rozjímavou duchovní kantátu Georga Friedricha Händela nazvanou Il pianto di Maria – Slzy Panny Marie s podtitulem Giunta l´ora fatal – Když nastal osudový čas.
Touto skladbou se uzavře postní a rozjímavý ráz skladeb. Následují totiž obřady Bílé soboty a po nich se už rozjásá velikonoční aleluja.
Po skončení vigílie (tedy cca od 22. hodiny a 30. minuty) zazní dvě velikonoční skladby: moteto pro dva čtyřhlasé sbory od Johanna Sebastiana Bacha „Lobet den Herrn, alle Heiden“ BWV 230 a rozměrné Telemannovo oratorium „Mesiáš“ z roku 1759 na text Friedricha Gottlieba Klopstocka.