Elektra

Vpondělí 8. září 2014 si připomeneme 65. výročí úmrtí německého skladatele Richarda Strausse. Narodil se před 150 lety 11. června roku 1864 v　muzikantské rodině v Mnichově a zemřel jako slavný skladatel osmého září 1949 v　Garmischpartenkirchenu. V　době Wagnerovského kultu vytvářel jakýsi jeho protipól. Své první kompozice psal v　duchu romantismu. Teprve v　polovině 80. let 19. století se stal novoromantikem. K　operní tvorbě se Strauss obrátil až na konci devatenáctého století. Jeho první operou byl “Guntram”. Teprve třetí opera “Salome” na text Oscara Wilda jej roku 1905 vynesla mezi slavné evropské operní skladatele. Za vrchol Straussovy dramatické tvorby je považována opera “Elektra”, kterou budeme rozdělenou do tří sobotních večerů poslouchat. Její premiéra se konala před 105 lety – 25. ledna roku 1909 v　Drážďanech. Strauss se zde nejvíce projevil jako modernista. Další opery – a nebylo jich málo – měly sloužit jako kritika požitkářské společnosti. Avšak výsledek se minul účinkem a tato díla si zamilovala zejména smetánka. Vzpomeňme alespoň opery: Růžový kavalír, či Adriana na Naxu, které již za Straussova života překročily hranice Německa a hrály se po celé Evropě. Ani české země nezůstaly výjimkou. V　Praze byly provedeny: Elektra, Růžový kavalír, Ohně zmar a později i Salome, Legenda o Josefovi a Ariadna na Naxu. Olomoucký operní dům nastudoval roku 1958 Salome. Dnes se Straussovy opery provozují takřka po celém světě.

S　Elektrou se vydáme do antiky na dvůr královského paláce v　Mykénách. Zde žije královna Klytämnestra s　manželem Aighistosem, její dcery Elektra a Chrysotemis a syn Orestes. Služky si vypravují, že Elektra je šílená. Není to však šílenství, co zmítá její duší, ale touha po pomstě. Královna Klytämnestra se svým nynějším manželem Aighistosem kdysi zavraždili Elektřina otce krále Agamemnona. Elektru sžírá nejen pomstychtivost, ale také hněv nad tím, že její bratr Orestes, který by měl pomstu na otci vykonat, zmizel neznámo kam a sestru Chrysotemis zajímají spíše vdavky a vidina pohodlného života. Elektra neustále pronásleduje matku svou nenávistí a pomalu se odhodlává k　tomu, vykonat pomstu na svém otci sama. Královnu pronásleduje nejen Elektřina nenávist, ale také výčitky svědomí a hrozné sny. Když přijde zpráva, že Orestes v　cizině zemřel, uleví se královně, avšak Elektra je zdrcena. Vidí, že teď už musí pomstu vykonat sama. Jde a vykope sekeru, kterou byl kdysi její otec zavražděn. A právě v　tu chvíli se nečekaně objeví Orestes – živý a zdravý. Úmyslně nechal o sobě rozhlásit, že je mrtev, aby ukolébal ostražitost nenáviděné matky a jejího muže. Bere od Elektry sekyru a oba vrahy usmrtí. Avšak i Elektra klesá mrtva k　zemi. Jakoby žila jen pro pomstu. Jakoby její bytost měla být jen živoucí výčitkou a hrozbou vrahům jejího otce.

Tento děj zhudebněný Richardem Straussem budeme poslouchat po tři sobotní večery (6., 13. a 20. září 2014) vždy od 21.20 hodin z nahrávky, kterou realizovali:

Klytämnestra -  Regina Resnik

Elektra - Brigit Nilsson

Chrysotemis - Marie Collier

Aighistos - Gerhard Stolze 

Orestes - Tom Krause

Orestův vychovatel - Tugomir Franz

důvěrnice - Margareta Sjöstedt

nosička vlečky - Margarita Lilowa

první dívka - Helen Watts

druhá dívka - Maureen Lehane

třetí dívka - Yvonne Minton

čtvrtá dívka - Jane Cook 

pátá dívka - Felicia Weathers 

dozorkyně - Pauline Tinsley

mladý sluha - Gerhard Unger

starý sluha - Leo Heppe

Hraje Wiener Philharmoniker, nastudoval a provedení řídí Sir Georg Solti.