Dvořákova Vanda

Dvořákovo třetí hudebně-dramatické dílo nazvané Vanda se dodnes nedočkalo větší slávy. Je to především proto, že skladatel z nedostatku jiných možností na jedné straně a s touhou oslavit slovanský národ na straně druhé, použil velmi slabé libreto. Opera vznikla v době takzvaného slovanského období skladatele, kdy napsal dvě Slovanské rapsodie a po Vandě i slavné Slovanské tance. Dvořák tu vyjádřil své slovanství v sympatii k polskému národu. A nutno říct, že pracoval s velkým nadšením a zaujetím. Svědčí o tom i to, že celou operu zkomponoval za pouhých pět měsíců v době mezi devátým srpnem a dvaadvacátým prosincem roku 1875. Vanda patřila k jeho oblíbeným skladbám a mnohokrát se k ní pak ještě vrátil a provedl v ní četné dodatečné úpravy. Například celou předehru zkomponoval znovu roku 1879 – tedy o čtyři roky později.  A přece Vandu nepotkal takový osud, jaký by jí asi Dvořák přál. Poprvé byla provedena 17. dubna roku 1876 v Prozatímním divadle v Praze. Ukázala se však jako velmi náročná, a to jak interpretačně, tak také scénicky. O čtyři roky později se sice dočkala dalšího nastudování, tentokrát však bylo vynecháno celé třetí dějství a jeho děj byl posluchačům sdělen jen formou recitativu. Poté se Vanda na jeviště dostala jen zřídka. V letech 1925 a 1929 ji uvedli v Plzni a ještě jednou i v Praze, ale spočítáme-li všechny její reprízy od premiéry, pak zjistíme, že to nebylo více jak 20 představení. Ani její pozdější koncertní a televizní uvedení nepřineslo kompletní dílo. Na štěstí pro nás byla roku 1951 Dvořákova Vanda kompletně natočena Českým rozhlasem a po letech ji roku 1996 vydal Supraphon na kompaktních discích. Uslyšíme tedy velmi unikátní nahrávku celého díla, jak ji natočili: 

Dvořák tu vyjádřil své slovanství v sympatii k polskému národu. A nutno říct, že pracoval s velkým nadšením a zaujetím. Svědčí o tom i to, že celou operu zkomponoval za pouhých pět měsíců v době mezi devátým srpnem a dvaadvacátým prosincem roku 1875. Vanda patřila k jeho oblíbeným skladbám a mnohokrát se k ní pak ještě vrátil a provedl v ní četné dodatečné úpravy. Například celou předehru zkomponoval znovu roku 1879 – tedy o čtyři roky později.  A přece Vandu nepotkal takový osud, jaký by jí asi Dvořák přál. Poprvé byla provedena 17. dubna roku 1876 v Prozatimním divadle v Praze. Ukázala se však jako velmi náročná a to jak interpretačně, tak také scénicky. O čtyři roky později se sice dočkala dalšího nastudování, tentokrát však bylo vynecháno celé třetí dějství a jeho děj byl posluchačům sdělen jen formou recitativu. Poté se Vanda na jeviště dostala jen zřídka. V letech 1925 a 1929 ji uvedli v Plzni a ještě jednou i v Praze, ale spočítáme-li všechny její reprízy od premiéry, pak zjistíme, že to nebylo více jak 20 představení. Ani její pozdější koncertní a televizní uvedení nepřineslo kompletní dílo. Na štěstí pro nás byla roku 1951 Dvořákova Vanda kompletně natočena Českým rozhlasem a po létech ji roku 1996 vydal Supraphon na kompaktních discích. Uslyšíme tedy velmi unikátní nahrávku celého díla, jak ji natočili: