Cyrilometodějská Hudební siesta

V úvodu Cyrilometodějské Hudební siesty zazní nejhranější dílo Zdeňka Pololáníka “Proglas”. Impulsem k jeho zhudebnění se skladateli stala výzva šéfa Makedonské národní opery – českého dirigenta Oldřicha Pipka, který chtěl pro Dny slovanské kultury v Římě skladbu na staroslověnský text. Profesor Radoslav Večerka obratem připravil a z cyrilice foneticky přepsal text, což nebylo jednoduché, protože musel vymyslet znaky pro výslovnost toho, co se v současné češtině již nevyskytuje. Zdeněk Pololáník pak zhudebnil kompletní Cyrilův úvod k Bibli a proložil jej dějinným textem pojednávajícím o pozvání, příchodu, osočení a obhájení svatých bratří až po uznání slovanského jazyka za liturgicky čtvrtý povolený bohoslužebný jazyk. Pozornému posluchači neunikne, že vlastní Cyrilův text je zpěvný, zatímco dějinné vyprávění má charakter recitativu. Skladba vznikla v roce 1980 pro soprán, lesní roh, vibrafon, bicí a smyčcový orchestr. Kvůli náhlému úmrtí dirigenta Pipka, který dílo objednal, k premiéře v Římě nedošlo. Proglas tak poprvé zazněl v Brně pod taktovkou Petra Altrichtera roku 1984 se smyčcovým orchestrem Bohuslava Martinů a s vybranými hráči Státní filharmonie Brno. Sólový part přednesla paní Anna Bárová – sólistka Janáčkovy opery v Brně. Na další rok připadlo výročí smrti svatého Metoděje, které ani v době komunistického režimu nemohlo být přehlédnuto. Tehdy Proglas zazněl podruhé při koncertě Státní filharmonie v Besedním domě za účasti vládních osobností z Prahy i politiků z Brna. Koncert řídil šéf filharmonie František Jílek, který skladbu po tomto koncertě také natočil. A právě tuto nahrávku se sopranistkou Annou Bárovou vám nabídneme k poslechu.

Další minuty Hudební siesty se ohlédnou do dějin českého národa. Předpokládá se, že Metoděj pravděpodobně pokřtil kněžnu Ludmilu, která se později stala svatou. S hudbou se vydáme do této doby a poslechneme si skladbu nazvanou Křest svaté Ludmily – oratorium na text Zuzany Novákové-Renčové z dílny současného brněnského skladatele a sbormistra Petra Fialy, který bude dílo také dirigovat. Účinkovat bude i několik sólistů: sopranistka Lea Vítková a herec a recitátor Jiří Dušek. Dále uslyšíme Český filharmonický sbor Brno a soubor Čeští komorní sólisté.

I Antonín Dvořák byl ovlivněn cyrilometodějskou tradicí, což se nejvíce projevilo v jeho oratoriu Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického, které bylo dokončeno 30. května roku 1886. Je to v pořadí třetí Dvořákovo oratorní dílo. Poprvé bylo uvedeno na festivalu v Leedsu, podruhé bylo hráno v Londýně 29. října 1886. V Praze byla Svatá Ludmila uvedena v Národním divadle 25. února 1887. Vždy ji dirigoval sám Antonín Dvořák. Námět oratoria je vybrán z českých dějin a pojednává o tom, jak se pohanský národ obrací ke křesťanství. Oratorium je rozděleno do tří částí. První se odehrává na nádvoří mělnického hradu, kde se poutník Ivan snaží obrátit lid k Bohu. Druhé v lesích berounských, kde Ludmila hledá Ivana, s prosbou, aby ji pokřtil. Přitom potkává Bořivoje, který se do ní zamiluje a je ochoten se také nechat pokřtít, pokud jí získá za ženu. Ve třetí části, z níž budeme velký úsek poslouchat, přichází Ludmila s Bořivojem do velehradského chrámu, kde je pokřtěna. Na nahrávce Dvořákovy skladby se podíleli: Eva Zikmundová, Věra Soukupová, Beno Blachut, Vladimír Krejčík a Richard Novák, Český filharmonický sbor a Pražský symfonický orchestr s dirigentem Václavem Smetáčkem.