Borodin po 130 letech

Alexandr Porfirjevič Borodin se narodil 12 listopadu roku 1833 v Petrohradě, jako nemanželský syn hraběte Gedianova. Jméno nedostal po hraběcím otci, ale po jeho komorníkovi. Nicméně byl pečlivě vychováván a dostalo se mu i dobrého vzdělání. Vystudoval lékařství a chemii a ve svých 25 letech dosáhl doktorátu. V 28 se stal profesorem chemie na petrohradské Lékařské akademii. Kompozici se věnoval od třiceti let. Chemie však i nadále zůstala jeho profesí. Ve volném čase studoval hudební teorii u Balakirjeva, spřátelil se s Rimskim-Korsakovem a připojil se k umělecké skupině nazvané Magučaja kučka – Mocná hrstka. Nenapsal mnoho skladeb, ale získal si jimi obdiv nejen doma, ale i v zahraničí. Jeho práci vědeckou i uměleckou přerušila náhlá smrt. Zemřel 27. února roku 1887 ve svých 54 letech na srdeční infarkt při maškarním plese.
Z jeho díla nelze opomenout operu Kníže Igor, k níž si sám napsal i libreto. Začal na ní pracovat osm let před svou smrtí. Málo se ví, že nedokončil její instrumentaci. Této práce se pak ujali jeho přátelé Nikolaj Rimskij-Korsakov a Alexandr Glazunov. Opera Kníže Igor obsahuje i slavné Polovecké tance, které se velice často hrávají jako samostatná skladba. V oblasti komorní tvorby vytvořil dva smyčcové kvartety a desítky klavírních skladeb. Ze symfonické nelze opomenout symfonický obraz „Ve Střední Asii“ a dvě symfonie. 

Polední Hudební siesta 27. února nabídne k poslechu předehru a Polovecké tance z opery Kníže Igor a Symfonii číslo dvě, h moll, nazvanou „Hrdinská“.