Bolestná Panna Maria

Stabat Mater Gioacchina Rossiniho a Opus patheticum de septem doloribus Beatae Mariae Virginis Františka Xavera Brixiho jsou skladby připravené k vysílání na nedělní večer.
29. února roku 1792 se narodil italský hudební skladatel Gioachino Rossini. Protože letos není přestupný rok, připomněli jsme si dvousté dvacáté páté výročí Rossiniho narození už v úterý 28. 2. v rámci polední Hudební siesty. První část svátečního Koncertu duchovní hudby v neděli 5. března se ještě jednou ohlédne za tímto výročím. Uslyšíme Rossiniho Stabat Mater, které Rossini vytvořil jaksi mimo své komposice. Většinu skladeb totiž zkomponoval do 37 let. Poslední dokončenou byla opera Vilém Tell, jíž zcela nečekaně ukončil svá jevištní díla a odmítl dále komponovat. Teprve v padesáti letech přichází s rozsáhlým Stabat Mater pro sóla sbor a orchestr a o 21 let později ještě s poslední velkou skladbou: Slavnostní mší. Stabat Mater je hodinovým dílem, které si poslechneme celé.
Utrpení a bolest Matky Boží Panny Marie zachycuje i další skladba nedělního Koncertu duchovní hudby. Jeho latinský název zní: Opus patheticum de septem doloribus Beatae Mariae Virginis – česky: Vznešené dílo o sedmi bolestech blahoslavené Panny Marie. Tuto duchovní kantátu vytvořil František Xaver Brixi, který se po studiu hudby v Kosmonosích u Prahy uplatňoval jako varhaník v pražských chrámech. Roku 1759 (to mu bylo teprve 27 let) byl jmenován kapelníkem metropolitního chrámu svatého Víta na Hradčanech. Zemřel mladý, nedožil se ani čtyřiceti let. Přesto zanechal okolo pěti set skladeb a je považován za nejhranějšího českého skladatele 18. století. Jedná se vesměs o díla chrámová, kde nejsou výjimkou rozsáhlé oratorní skladby. Nejznámější je oratorium Jidáš Iškariotský a kantáta Opus patheticum, kterou budeme poslouchat ve druhé části Koncertu duchovní hudby v neděli 5. března 2017. Koncert začíná ve 20.30 hodin.