Beethoven a Respighi

V úvodu zazní Koncert číslo tři, c moll, pro klavír a orchestr, opus 37 Ludwiga van Beethovena, který ve větách Allegro con brio, Largo a Rondo Allegro přednese Friedrich Gulda. Tento vynikající rakouský pianista se narodil roku 1930 ve Vídni, kde vystudoval klavírní hru na Vídeňské hudební akademii. Vítězství v ženevské mezinárodní klavírní soutěži mu již v šestnácti letech otevřelo cestu na světová pódia. Později se zaměřil na klavírní dílo Ludwiga van Beethovena. Perličkou z jeho života je, že si přál zemřít na den narozenin svého zbožňovaného Mozarta. A stalo se. Friedrich Gulda skutečně zemřel na selhání srdce 27. ledna roku 2000 – tedy v den dvoustého čtyřicátého čtvrtého výročí Mozartova narození. V Beethovenově třetím klavírním koncertu (který budeme poslouchat ze snímku z roku 1971) Friedricha Guldu doprovází Vídeňští filharmonikové s dirigentem Horstem Steinem.

Italský hudební skladatel a dirigent Ottorino Respighi studoval od mládí hru na housle a později i skladbu na bolognském hudebním lyceu. Když roku 1901 přijel jako člen orchestru italské opery na pětiměsíční turné do Petrohradu, využil zdejšího pobytu ke studiu skladby u Nikolaje Rimského-Korsakova. Následující rok se vydal do Berlína, kde studoval u Maxe Brucha. Roku 1913 byl jmenován profesorem skladby na prestižní Akademii svaté Cecilie v Římě a po deseti letech se na tři roky stal jejím ředitelem. Římu zůstal věrný až do své smrti roku 1936. My se zastavíme v roce 1932, kdy napsal dílo nazvané: „Suity starých tanců a árií“. Zazní v podání Londýnského filharmonického orchestru, který řídí Jesús López-Cobos.

Koncert vážné hudby vysíláme v neděli 18. prosince 2016 od 20.30 hodin.