Bartók po 70 letech

26. září roku 1945 zemřel v　New Yorku maďarský skladatel, klavírista a etnomuzikolog Béla Bartók. Narodil se 25. března roku 1881 v　Nagyszemymiklós jako syn ředitele zemědělské školy a hudebního nadšence. Jeho matka byla učitelkou a po otcově smrti zajistila Bélovi studia na gymnáziu v　Bratislavě, i výuku klavíru a harmonie. Později pokračoval ve studiu na hudební akademii v　Budapešti, kde se jeho dalším oborem stala komposice. Po ukončení studií se věnoval plně komposici, a klavírní hře, v　níž byl zpočátku ovlivněn tvorbou Ferenze Liszta. Nutno přiznat, že jej Lisztův vzor motivoval tak důkladně, že se z　Bartóka stal nejen skvělý skladatel a pedagog, který byl ve své době nedoceněn, ale také vynikající pianista, který si vydobyl vážnost v　Maďarsku a později také ve Spojených státech. Sem se uchýlil po nástupu nacismu, vůči němuž cítil značný odpor. Toužil však stále po návratu do vlasti, ale dlouhá a těžká nemoc mu v　tom zabránila. Naplněn láskou k maďarské lidové hudbě se snažil, dříve než byl nucen odejít do ciziny, přetavit ji do svých skladeb. Nezůstal však jen u ní. Věnoval se pečlivému studiu i rumunské, slovenské, bulharské, srbské, arabské, turecké, ukrajinské a další lidové kultury. Maďarských písní zapsal zhruba 3700, slovenských asi 3200, rumunských 3500, takřka 100 arabských a mnoho dálších. Jejich melodie a rytmy inspirovaly nejprve Bartókovy klavírní skladby, z　nichž některé dodatečně instrumentoval pro orchestr. Sem patří například Obrázky z　Maďarska. Řadí se k　nim ale i opera Modrovousův hrad, taneční hra Dřevěný princ, pantomima Podivuhodný mandarín a další. Z　Bartókovy tvorby nelze opomenout Taneční suitu, která vznikla roku 1923 u příležitosti 50. výročí sloučení měst Buda a Pešť. Ta byla, podobně jako později klavírní koncert provedena v　Praze za řízení Václava Talicha.

Béla Bartók zůstal v　povědomí kulturní veřejnosti známý nejen jako klavírista, ale především jako skladatel jevištních, orchestrálních, komorních a koncertních skladeb, v　nichž vytvořil syntézu lidové a moderní hudby. U příležitosti 70. výročí jeho úmrtí si v pátek 25. 9. od 12.05 hodin poslechneme Dva obrazy pro orchestr, které zahraje íBudapešťská filharmonie pod taktovkou Jánosze Kovacse. Dále zazní Koncert pro housle a orchestr opus 120, jak  jej natočila čínská houslistka Hong-Mei Xiao a Hudební siestu uzavře Finale z Bartókova　Koncertu pro orchestr v　nastudování Bruselské filharmonie, kterou řídí Alexander Rahbari.