Bachovy duchovní kantáty

Podle Schmiederova katalogu Bachových skladeb, který se používá po celém světě, známe celkem 249 světských a duchovních kantát. Víme ale, že nejméně stovka dalších se nedochovala, nebo z nich máme jen malé zlomky. Johann Sebastian Bach své kantáty komponoval po celý život. Nejstarší dochovaná kantáta pochází z roku 1707, kdy byl dvaadvacetiletý Bach varhaníkem v Mühlhausenu. Od roku 1723, kdy se stal kantorem u svatého Tomáše v Lipsku, bylo komponování kantát jeho služební povinností. Pro každou neděli církevního roku musel mít připravenu vhodnou skladbu. Kromě toho měl povinnost obsloužit i další události, jako jsou významné svatby a pohřby, svěcení varhan, inaugurace nové městské rady a podobně. Znamenalo to tedy, že ročně zkomponoval okolo šedesáti duchovních děl – tedy převážně kantát. Ty pak musel nastudovat a provést. Z toho je jasné, že nemohl stále vymýšlet nové a nové věci a pochopíme, proč se s některými melodiemi – i když v novém harmonickém, nebo nástrojovém zpracování – setkáváme v jeho skladbách častěji. K posvěcení kostela a varhan, které se konalo druhého listopadu roku 1723, připravil kantátu "Höchsterwünschtes Freudenfest", katalogové číslo 194. Její název bychom do češtiny přeložili: “Přežádoucí svátek radosti”. Tato kantáta Koncert duchovní hudby 14. července 2013 od 20.30 hodin zahájí. V pořadí druhá uváděná kantáta poprvé zazněla dvanáctého května roku 1726, tedy o tři roky později. Najdeme ji pod katalogovým číslem 146 s názvem "Wir müssen durch viel trübsal" – česky: “Do Božího království vejdeme jen skrze mnohá soužení”. V těchto kantátách Bach využil všech čtyř sólových hlasů – sopránu, altu, tenoru i basu a samozřejmě také sboru a orchestru. Obě kantáty natočil dirigent Helmuth Rilling se svými soubory Gächinger Kantorei Stuttgart a Bach-Collegium Stuttgart a s pozvanými sólisty.