Večerní pořady ve Strážnici

Slavnostní zahájení festivalu bude na Bludníku (pá 20.00). Součástí úvodu je předání Ceny Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2014 z rukou zástupce úřadu.

Po zahájení začíná pořad Uprkův kraj (pá 20.30). Magdalena Múčková z autorského týmu přibližuje: „Program chce divákům přiblížit Slovácko ve vší jeho kráse, barevnosti a rozmanitosti. Představí se jednotlivci, soubory a skupiny ze všech oblastí: Podluží, strážnického, kyjovského, uherskohradišťského a uherskobrodského Dolňácka, Horňácka, moravských Kopanic, Hanáckého Slovácka i luhačovického Zálesí.“ Slovácko vám autoři chtějí přiblížit v několika obrazech: krajina, mezi dětmi, muziky, víra a naděje, rodina, zvykoslovné radosti a svatba milosti. Své pozvání na Slovácko připojuje také Jiří Jilík: „Ranní šero se jen pomalu mění ve svítání. Ptáci v remízku za posledním řádkem vinohradu se probouzejí k životu a jejich ranní popěvek vítá první paprsky. Dveře vinného sklepa se otevřely. Malíř, v jedné ruce stojan, v druhé paletu a džbán vína, vyšel do ranního oparu. Zatímco on se vzdaluje a ztrácí v dálavě, krajina s přibývajícím slunečním svitem je stále jasnější, zářivější.“

Ke strážnickým slavnostem neodmyslitelně patří Z krajin za obzorem (pá 22.30, repríza so 22.30 a ne 14.00), pořad zahraničních souborů. Diváci vysoce oceňují umění ukrývající se v tancích, krojích, v maskách, ve zvycích a samozřejmě i v samotných výkonech zahraničních tanečníků, muzikantů a zpěváků. „V letošním roce navštívíme nejen Evropu, ale také Latinskou Ameriku, Asii a Afriku. Soubory z Argentiny, Beninu, Číny, Srbska a Slovenska spojuje snaha představit divákům to, co mají, stejně jako my, velice rádi – své kulturní dědictví. A protože tanec je mezinárodní jazyk, stačí divákům
jen dobrá nálada a vůle podělit se o radost,“ doplňuje autorka Ľubica Voľanská.

„Hrát si je stejně přirozené jako třeba smát se,“ začínají pozvánku na svůj pořad Malé hry a velké hříčky (pá 22.30) autorky Kateřina Černíčková a Šárka Kratochvílová a dodávají: „Každá hra má v sobě skryto tajemství, moment překvapení, náhlý zvrat; ve své podstatě je především výrazem svobodné mysli, opakem vážného či skutečného. A tak se dětské hry, hříčky, hrátky, hry se slovy, taneční hry, ale také tanec jako svébytný způsob hry, hra na někoho jiného, hra s city druhého či prohra versus výhra, staly inspirací příběhu dnešního večerního programu.“ Uchopení a pojetí tématu hravosti je však u každého souboru zcela osobité a odráží v sobě nezaměnitelný rukopis svých choreografů.

V sobotu večer si můžete vybrat hned ze tří pořadů, rozezní se všechny tři amfiteátry. Na Bludníku bude tradiční Předání Cen České národopisné společnosti za rok 2014 (so 20.10). Na největším amfiteátru se pak otevře pořad Kde domov mů(ô)j (so 20.30, Bludník) v režii Juraje Hamara, který píše: „V našem programu, komponovaném jako scénická freska, přinášíme strážnickým divákům fragmenty tradiční lidové kultury řady etnografických regionů Čech, Moravy a Slovenska. Jde o reprezentativní výběr obrázků z rodinného a kalendářního zvykosloví doplněný o mimořádné projevy tradiční lidové kultury zapsané ve světovém Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.“ Pořad reflektuje skutečnost, že festival vznikl kdysi jako jediný celostátní, tedy československý. Více snad napoví scénosled: Zima, masopust, jaro, letnice, chléb a práce, slovácký verbuňk, fujara, pastýři a zbojníci, terchovská muzika, na poslední cestě, svatba, kde domov mů(ô)j. V pořadu vystoupí skoro tři desítky muzik, souborů a sborů včetně odzemkářů, verbířů a hráčů na fujaru.

Na amfiteátru Zámek proběhne večer přehlídkový pořad folklorních souborů ČR s názvem Ať bylo, jak bylo, dycky se zpívalo (so 20.00). Lidová písnička provází člověka po celý život, od narození až do jeho smrti. Autor Josef Langer uvádí: „V našem pořadu chceme předvést, jak dnes folklorní soubory zpracovávají tyto události a jak se snaží vcítit do mysli dávného autora a písničkou a tancem vyjádřit stav jeho mysli. Písničky odrážejí přesně ty okamžiky, kdy člověka něco tíží a potřebuje se o tom vymluvit, nebo kdy je člověk šťastný a chce se o své štěstí podělit s ostatními. A o člověku a jeho písničkách je náš příběh.“