Ptačí prozpěvování

Ptačí prozpěvování

Pořad v souvislostech


Ptačí prozpěvování
Budeme vysílat

100 let Československa – 100 let české dechovky
Písničky o koních
Písničky o koních
Vysílali jsme


Jihem Čech a Moravy

Skladatel Josef Poncar

Skladatel Josef Poncar
Audioarchiv
2. května 2018 Hrajte, kapely! Autor: Kateřina Kovaříková

Ve čtvrtek 3. května 2018 nabízíme v pořadu Hrajte, kapely! písničky plné ptačího prozpěvování. Za skřivany, slavíky, hrdličkami i dravými ptáky se vydáme v písních v podání moravských a českých dechových hudeb. Poslouchejte za pět minut pět odpoledne.

Nejvyhlášenější pěvec mezi ptáky je slavík. Můžeme ho slyšet od půli dubna až do července v níže položených místech naší republiky, především v teplejších křovinatých lesích. Zejména v Lednici na jižní Moravě můžete slyšet třeba i deset slavíků zpívat současně. A přitom si buďte jisti, že jde skutečně o slavíky. žádný jiný druh ptáka tam takto v noci nezpívá.

Jediného konkurenta v nočním zpěvu dělá u nás slavíkovi skřivan. Skřivánčí zpěv patří neodmyslitelně k obrazu naší krajiny. Upoutával v minulosti svým půvabem a melodičností nejen prosté sedláky na polích, ale i hudební skladatele. Skřivani zpívají zjara ihned po příletu a je známé úsloví o skřivanu, který si musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Skřivani k nám totiž přilétají v rozmezí zhruba jednoho měsíce, mezi 15. únorem a 15. březnem, a od příletu do konce léta je také nejlépe slyšet jejich zpěv. Počet slavíků u nás se v posledních letech velice snížil.

V našem pořadu Hrajte, kapely! na vlnách Proglasu necháme zacukrovat i hrdličky. Víte, že tato všudypřítomná hrdlička do naší přírody ještě ve 30. letech 20. století nepatřila? V 19. století se totiž začala usazovat nejprve na Balkáně, poté osídlila Maďarsko a Slovensko a dostala se až k nám. Hrdličku zahradní považují odborníci za jeden z nejrychleji se šířících živočišných druhů. Její rychlé pronikání do nových oblastí jí zcela jistě umožnila i její velká rozmnožovací schopnost. Za příznivých okolností je totiž schopná hnízdit i pětkrát do roka, a to někdy i v zimních měsících. 

Dalším ptáčkem v písních moravských i českých autorů a v podání dechových kapel bude kukačka. Je o ní známo, že nežije s jedním samečkem v trvalejším páru, ale že navazuje během jara jen kratičké známosti s několika samečky. Asi je to proto, že na nějaké delší námluvy a vztahy nemá dost času. Ona totiž musí hodiny a hodiny vysedávat, číhat, špehovat drobné ptáky, aby do jejich hnízda mohla později vložit své vajíčko. Když přijde její čas ke snášení vajíček, ozve se zvláštním hlasem, ovšem kukání zcela nepodobným.

Sokol stěhovavý u nás asi nikdy nebyl zcela běžným ptákem a na jistou dobu zcela vymizel. Sokol je vynikající lovec. Kořist vyhledává ze vzduchu a útočí rychlým, střemhlavým letem, při kterém dosahuje rychlosti přes 200 kilometrů v hodině. Jeho lovecké umění odedávna využívali sokolníci. Nejprve pro obživu, později se sokolnictví stalo zálibou, která je dodnes zvlášť oblíbená v arabském světě. A ještě jedna zajímavá informace. Od roku 2016 je české sokolnictví zapsáno organizací UNESCO na seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

NyníKoncert duchovní/vážné...
Skladba: Kantáta "Gott, der Herr ist Sonn und Schild" BWV 79 - Sbor; Autor: Bach Johann Sebastian; Dirigent: Rilling Helmuth; Sóla: Augér Arleen - soprán, Hamari Julia - alt, Huttenlocher Philippe - bas; Soubor: Gächinger Kantorei Stuttgart
22:05Večerní chvály
22:20Písničky k usínání
23:00Komorní hudba
23:50Duchovní slovo
23:58Simeonovo kantikum
00:00Hymna a chorál Svatý...

Témata Jak se vám líbí

IMG_0344Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Regiony

Regiony

Někdo to rád elektronické 4

floex_john-doePusťte si z archivu 4. díl cyklu Někdo to rád elektronické.

Ida Kelarová a Čhavorenge

čhavorenge_hejRomaleRozhovor s Idou Kelarovou o dětském romském sboru Čhavorenge si můžete pustit z archivu.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music