Povinností hotaře bylo věrně hlídati

Povinností hotaře bylo věrně hlídati

Pořad v souvislostech


Povinností hotaře bylo věrně hlídati
Budeme vysílat

Festivalová sezóna začíná...
Únoroví oslavenci
Únoroví oslavenci
Vysílali jsme


Festivalová sezóna začíná...

"Moje jižní Čechy, moje česká vlast..."

"Moje jižní Čechy, moje česká vlast..."
Audioarchiv
25. září 2018 Hrajte, kapely! Autor: Kateřina Kovaříková

Poslední zářijové Hrajte, kapely! věnujeme horenskému právu, právním normám používaných ve vinohradnictví. Podíváme se do historie i současnosti, a především nabídneme krásné melodie o vinohradech. Poslechněte si dechovkový pořad ve čtvrtek 27. září za pět minut pět odpoledne.

Co bylo horenské právo? Jednalo se o soustavu pořádkových a trestních předpisů rozhodovaných a vykonávaných orgánem zvaným horenský soud, jehož hlavním představitelem byl perkmistr (neboli horný). Dříve se veškerá činnost vinohradníků a vinařů řídila horenským právem, které bychom v současné době mohli označit za velmi podrobně propracovanou právní a obyčejovou normu. Název je odvozen od běžného slováckého označení viniční trati pojmem „hora“.

Veřejnost si sice horenské právo většinou spojuje výhradně s tresty za krádeže hroznů či poškozování vinic, které byly někdy hodně drastické, ale horenské právo je mnohem složitějším ustanovením. Termín horenské právo zahrnoval několik významů. V první řadě to byl horenský řád, kterým se vymezovala správa vinic, dále pak horenský soud, který rozhodoval spory mezi majiteli vinic (viničných hor) a posléze označoval také pravidelná shromáždění vinohradníků příslušných oblastí. V neposlední řadě termín horenské právo vymezoval také práva panovníka k vinicím.

Velmi přísně byly trestány krádeže, a to nejen hroznů, ale třeba také vinohradnických kůlů. K trestu smrti měl být odsouzen nejen zloděj, který byl při krádeži přistižen ve vinohradech, ale i ten, kdo byl chycen na cestě nebo na mezi u vinohradů, třeba nic nebral, ale měl v úmyslu krást. Sbírání zapomenutých hroznů bylo povoleno až po skončení vinobraní jen ve vlastních vinohradech.

Přestože horenské řády byly zrušeny, jeden zvyk, mající dříve právně závazný význam, se dodržuje dodnes a má zábavnou funkci. Je to zarážení hory. Zaražená hora je znamením, že do vinohradu až do vinobraní – kromě hotaře - nemá nikdo přístup.

Nebudeme samozřejmě jen povídat. Nabídneme vám spoustu melodií o vinohradech a vinohradů. Na úvod zazní polka Není lepší měsíc roku do Václava Maňase mladšího a Stanislava Pěnčíka v podání Valašky. A hned přidáme valčík Františka Třetiny a Miloslava Procházky Vinohrady zelené od Svárovanky. Zazní také polka Jana Slabáka a Ivany Soukalové Vinohrady moje v provedení Túfaranky. Do vinohradů vás zavede Mistříňanka ve valčíku Miloslava Procházky a Jany Hromkové Milocků dědinů. A přidáme valčík Jaromíra Hejla Jedú chlapci z vinohradů v podání Túfaranky. Pohodu nabídneme u písně Antonína Perničky Kraj do barev strojený nebo u polky Pavla Svobody a Jaroslava Kubíka Bojanovským vinohradem. Zahrají kapely Bojané a Šohajka. Verbuňk Až já budu od Miloše Machka a Milana Foltýna zazní v podání Dambořanky a ještě jednou se představí Bojané v písni a valčíku Z vinohradů Josefa Růžičky a Růženy Sypěnové. Polku Františka Třísky a Josefa Grufíka Náš vinohrad zahraje Přespolanka. Valčík Miroslava Kolstrunka a Kateřiny Šmukařové s názvem Kam vracím se rád uslyšíte v provedení Zdounečanky. Krásné melodie o vinohradech přinesou kapely Podhoranka a Svárovanka. Píseň Vy petrovské vinohrady napsali Jiří Vrána a Vladimír Salčák. Polka Pod slováckým vinohradem vznikla ze spolupráce Miloslava Procházky a Stanislava Pěnčíka. Na závěr jsme si pro vás nechali valčík Skončilo léto Ladislava Hrdličky a Vladimíra Salčáka v podání Lácaranky. Pořad pro vás připravila Helena Hájková.