Král pochodů Julius Fučík

Král pochodů Julius Fučík

Pořad v souvislostech


Hrajte, kapely! - Král pochodů Julius Fučík
Budeme vysílat

Hrajte, kapely! - Myslivče, myslivče
Hrajte, kapely! - Padesátka Zdeňka Voráče
Hrajte, kapely! - Padesátka Zdeňka Voráče
Vysílali jsme

Myslivče, myslivče
Hrajeme na přání
Vítr listí šumí píseň podzimu Audioarchiv
11. července 2017 Hrajte, kapely! Autor: Kateřina Kovaříková

Za českým králem pochodů se vydáme v týdeníku Hrajte, kapely! ve čtvrtek 13. července 2017 za pět minut pět odpoledne.

Julius Fučík se narodil 8. července 1872 jako nejstarší syn řemeslníka Jaroslava Fučíka a jeho ženy Kateřiny rozené Šichové. Měl tři mladší sourozence - bratry Karla a Rudolfa a sestru Marii. Od dětství projevoval velký hudební talent, brzy se naučil hrát na housle a později i na klavír. Dle přání otce se měl vyučit rukavičkářem, ale nakonec se mu splnil sen studovat hudbu. V roce 1885 začal studovat na pražské konzervatoři hru na housle, fagot a bicí. Studoval též skladbu u Karla Steckera, ke konci studia pak ve slavné kompoziční třídě Antonína Dvořáka. 

Po absolutoriu konzervatoře v roce 1891 nastoupil jako fagotista a hráč na velký buben k hudbě 49. pěšího pluku v Kremži, kterou vedl kapelník Josef Franz Wagner. Zde získal zásadní znalosti o instrumentaci pro vojenský orchestr a zkušenosti, které později využil sám jako kapelník. Po návratu z vojny v roce 1894 působil jako druhý fagotista v pražském Německém divadle. V roce 1895 se stal fagotistou v divadelním orchestru v Záhřebu a o rok později městským kapelníkem a sbormistrem pěveckých sborů Danica a Sloga v chorvatském Sisaku. 

O dva roky pozdějivyhrál konkurs na místo kapelníka hudby 86. pěšího pluku v Sarajevu. Zde začal skládat hudbu pro potřeby vojenského orchestru, zvláště pochody. Mezi prvními úspěšnými skladbami byly pochody SarajevoLaban a zejména jeho nejslavnější pochod Vjezd gladiátorů

V roce 1900 byl pluk včetně hudby přemístěn do Budapešti, kde působilo 8 vojenských orchestrů a vládla zde velká a často nečestná konkurence. Fučík již byl v té době známý hudební skladatel, ale v Budapešti se mu nabízely mnohem větší možnosti uplatnění. Zvláště blízkost Vídně a Prahy byla velkou výhodou ve styku s proslulými nakladateli.

Roku 1910 se zúčastnil vypsaného konkursu na kapelníka hudby 92. pěšího pluku v Terezíně a s přehledem jej vyhrál. Vrátil se do Čech do blízkosti Prahy, kam s hudbou zajížděl koncertovat, oblíbené byly též koncerty v lázeňských městech severních a západních Čech. V Terezíně se také oženil s Christinou Hardegg. 

V roce 1913 se Fučík, znechucený intrikami v armádě, rozhodl opustit vojenskou službu a odejít do civilu. Měl v plánu věnovat se plně komponování a založit si vlastní nakladatelství. Rozhodl se usadit v Berlíně, kde zažil své největší úspěchy a kde několik let působil jeho bratr Rudolf. S propuknutím 1. světové války se od něho začalo štěstí odvracet - orchestr se rozpadl, kultura se utlumila, přišly zdravotní problémy. Začátkem roku 1916 zůstal upoután na lůžko s otokem nohy. Z otoku se vyvinul sarkom, na který koncem září 1916 zemřel. Pochován je v Praze na Vinohradech.