Žákovská koleda na sv. Blažeje

3. února je svátek sv. Blažeje, což byl v minulosti jeden z oblíbených koledních termínů. Patřil učitelům a jejich žákům, pro které po kolední obchůzce kantorova žena připravila ve škole pohoštění. S tímto dnem je rovněž spojena řada pověrečných praktik.

V selském prostředí bylo v souvislosti se sv. Blažejem významné jeho patronství nad zvířaty. Obraceli se k němu pastýři při výhonu dobytka na pastvu, aby jim ochránil stádo před divokou zvěří. V jednom z textů blažejského zaklínání, které zapsal kazatel Bohumír Bílovský v roce 1784, vybízí pastýř světce, aby třemi klíči od Panny Marie zamkl tlamy všem vlkům – vlčicím, rysům – rysicím, hadům – hadicím, štírům – štířicím, sršním devaternicím, čarodějníkům, čarodějnicím, aby toho dobytka necítili, neslyšeli, kůže nedrali, chlupů nedrasili, masa nežrali, krve nechlámali, kostí nelámali, ani toho Božího stáda neviděli. Dobytek na pastvě měla před vlky ochránit pastýřova hůl, do níž byla zastrčena cedulka se jménem světce. Za sv. Bla­žejem-patronem stád patrně stojí starší kult slovanského boha Velese či Volose, ochránce skotu.