Za českimi horami

Jak lužický folklor pro sebe a své posluchače objevila mladá muzikantská generace Lidové muziky z Chrástu? O tom s kapelníkem Vojtěchem Koubou rozmlouval Zdeněk Vejvoda. Hudba z nového CD Lidové muziky z Chrástu zazní ve Folklorním okénku na vlnách Proglasu ve středu 3. dubna od 16.55.
Naši slovanští severní sousedé z Horní a Dolní Lužice se ve svých dějinách nezřídka opírali o Čechy jako nejbližší příbuzný národ. České umělce zase fascinovala starobylá, avšak v „německém moři“ jaksi stále ohrožená lužická kultura.
V Lužici se v povědomí lidí dodnes zachovalo množství originálních lidových písní. Mezi jejich sběratele na přelomu 19. a 20. století patřil i slavný český malíř Ludvík Kuba, který rovněž na plátno zachytil krásu lidových krojů. Na území Lužice se nosívaly čtyři druhy: kroj zv. katolický v Horní Lužici s tmavými barvami a širokou černou stuhou z čepce až do půli zad, dále kroje slepjanský, wojerecký a blastký dolnolužický. Dnes ho nosí pouze starší ženy a členky pěveckých souborů při vystoupeních. Lužické pověsti vyprávějí o dobrém čaroději Krabatovi, pohádky zase o lidovém hrdinovi Pumpotovi, o vodnících a „lutcích“, hlídačích podzemních pokladů. Nejtypičtější pro lužickosrbskou lidovou kulturu jsou ale velikonoční zvyky.