Svatý Jan Křtitel v české lidové kultuře

Svatojánská noc, tedy předvečer svátku narození sv. Jana Křtitele, je podle víry našich předků plná zázraků. Generace dívek chodily v tento čas na sběr bylinek do léčivých nebo kouzelných lektvarů, všichni toužili nalézt pověstný květ zlatého kapradí a poblíž vesnic se zapalovaly obřadní ohně. Samozřejmě ve složité struktuře lidové obřadnosti nenacházíme pouze oslavu jednoho z nejvýznamnějších křesťanských světců, v téže době totiž vrcholilo období letního slunovratu a to se již od pohanských dob neobešlo bez magických obřadů.

Mluvíme-li o svatojánských obyčejích, připomeňme postavu Jana Křtitele podle svědectví evangelií. Jan se narodil pouhých šest měsíců před Ježíšem v rodině jeruzalémského kněze Zachariáše a jeho ženy Alžběty, jež byla příbuznou Panny Marie. Od třiceti let žil Jan jako poustevník na poušti u Mrtvého moře, oblékal se do šatů z velbloudí srsti a jedl jen pražené kobylky. Pak odešel k řece Jordán, kde proslul jako oblíbený kazatel. Předpovídal příchod Krista – Vykupitele a řadu svých stoupenců pokřtil vodou z řeky, a očistil je tak od všech hříchů. Mezi nimi byl i Ježíš. Jan neváhal v kázáních kritizovat samotného krále Heroda Antippu. Mnohokrát byl v krásné literatuře vyprávěn příběh svůdné a zrádné Salome, krále Heroda a jeho ženy Herodiady, kteří společně usilovali o Janův život.

Nakonec byl sťat a o jeho výsadní postavení mezi křesťanskými světci se zasloužil sám Ježíš, když o něm pravil: Mezi těmi, kteří se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel.