Štědrovečerní Folklorní okénko z Valašska

Valašské koledy jsou různorodým opěvováním příchodu Ježíše Krista na svět i lidovou interpretací Zvěstování.

Snad nejznámější podobou oné zvěsti je koleda Pásli ovce Valaši; i ona má ovšem po celém Valašsku několik různých textových i melodických variant. 

• Pásli ovce Valaši – zpívá František Segrado, hraje Veselá bída
• Při betlémském salaši – hraje Cimbal Classic, zpívá sbor Polajka
• Pásli ovce Valaši – hraje CM Soláň, zpívá Karel Petružela
• Pásli ovce pastýři – hraje CM Bukovinka, zpívá sbor muziky
• Přiběžali ze salaša pastýřé – hraje Technik, zpívá Zdeněk Kašpar

Motiv zvěstování je spolu s mariánskými obrázky v lidových vánočních zpěvech snad nejčastější – a velice různorodý, s četnými obměnami: většinou zvěstovatel přichází s novinou k pastýřům do chléva, nebo se skupinka chudých Valachů chystá do Betléma s dary a jeden druhému ukazuje, co pro Ježíška přichystal:

• Zvěstuju novinu – hraje CM Soláň, zpívá Pavel Ptáček st.
• Poslúchajte, křesťané – zpívá Josef Laža, hraje CM Technik
• Půjdem spolu do Betléma – hraje Veselá bída, zpívá František Segrado a sbor muziky
• Hopsa chasa vzhůru – hraje CM Bukovinka, zpívá sbor muziky
• Veliká novina – hraje CM Soláň, zpívají Míša Bařinová a Monika Kovářová

Další tradiční variantou Zvěstování a následné výpravy do Betléma je vánoční píseň s incipitem "Co sa stalo, přihodilo", která se na Valašsku zpívá v několika verzích; zajímavá je rožnovská – obsahuje totiž jmenovitý výčet dárců a dárkyň, tedy osob, které v době zrodu písně na Rožnovsku skutečně žily – včetně darů určených Spasiteli; to je věc v textu lidové písně, natožpak zpěvu vánočního, velice výjimečná.

• Co sa stalo, přihodilo – zpívají a hrají hudebníci CM Bukovinka
• Co sa stalo, přihodilo – zpívá Pavel Ptáček st., hraje CM Soláň
• Co sa stalo – zpívá ženský sbor Polajka, hraje Cimbal Classic

Vánoční píseň nemusí být pokaždé na radostnou notu; tam, kde se zdraví radují z příchodu malého Ježíška a vypravují se vzdát mu hold, může nemohoucí trpět a trápit se, a přesto se těšit na budoucí setkání se Synem Božím – nebo si ho alespoň představovat. O tom v jedné starobylé valašské vánoční písni zpívá František Segrado.

• Milý Bože tam na hůře – zpívá František Segrado, hraje Veselá bída

Lidové příběhy o putování Panny Marie, o jejím strastiplném vyprošování noclehu v Betlémě a konečně i půvabné ztvárnění jejích dialogů s čerstvě narozeným – někdy dokonce i ještě nenarozeným – děťátkem patří k dodnes živé valašské vánoční náboženské tradici; jsou ovšem především reflexí místního silného mariánského kultu. Lidové texty vyjadřují úctu, jíž se Panna Marie na Valašsku těšívala a těší dodnes.

• Šla Maria do Betléma – hraje CM Soláň, zpívá Ludmila Vašková
• Padá rosa studená / Panenka Maria po světě chodila – Cimbal Classic, zpívá Eva Porubová a sbor Polajka
• Prýští sa studená vodička z kameňa – hraje CM Soláň, zpívá Ludmila Vašková
• Maria Panna krmí díťátko – hraje CM Soláň, zpívá Michaela Bařinová

Sváteční obchůzka koledníků měla a má na Valašsku charakter tradičního rituálu: je požehnáním do nového roku, přáním radosti, hojnosti, zdraví a štěstí a také obdarováním; to bývalo jak symbolické, tak skutečné: dárky se dávaly členům rodiny, domácím zvířatům, koledníkům. Obdarováním bylo i přání požehnaných Vánoc.

• Byla lúčka zelená – hraje CM Soláň, zpívá Pavel Ptáček ml.
• Koleda nám nastala – zpívá ženský sbor Polajka, hraje Cimbal Classic
• Přišla sem k vám na koledu – zpívá ženský sbor Polajka, hraje Cimbal Classic
• Vinšujeme panu hospodáři – hraje Cimbal Classic, zpívá ženský sbor Polajka 
• Veselé vánoční hody – zpívá Pavel Ptáček st. a sbor muziky, hraje CM Soláň