Putování po Jantarové stezce

Na Zahradě ve strážnickém areálu v neděli 26. června 2011 v 10.30 začíná pořad Putování po Jantarové stezce autorek Kateřiny Kovaříkové a Markéty Müllerové.

I když celá trasa vedla Evropou ze severu k jihu, od Baltského moře až k Jaderskému, v putování po Jantarové stezce se autorky zaměří pouze na území Moravy.  Nešlo o přesně vytyčenou a udržovanou cestu, ale spíše o obecnou trasu, větvící se podle situace na řadu dílčích cest.  V pořadu si poslechnete písně z opavského Slezska, Hané, hostýnského Záhoří, hradišťského Dolňácka a symbolicky bude stezka ukončena ve Strážnici.

Jantarová stezka je na Moravě patrně jednou z nejstarších a zároveň nejznámějších obchodních stezek. Většinou se uvádí, že v době římské vedla od Baltu (konkrétně od ústí Visly) Moravskou bránou do Carnuntumu (u Vídně). Dosah římského vlivu nekončil u hranic říše - skvělá síť cest končila u Limes Romanum (hranic Říše římské), obchodní cesty pokračovaly dál, do jak Římané nazývali "Barbaricum" - země Barbarů. Stezka získala jméno podle často přepravované suroviny z nalezišť na pobřeží Severního moře a Baltského moře – jantaru, organického materiálu vzniklého z pryskyřice, který má žlutou až medově hnědou barvu, je průhledný a často obsahuje zbytky hmyzu nebo rostlin. Po zahřátí vydává příjemnou vůni. Jantar znali již staří Řekové, kteří jej využívali k léčebným účelům, k balzamování i k výrobě šperků. Jantar byl ceněným předmětem obchodu, stejně jako sůl, železo či hedvábí. Staří Řekové jej nazývali ambra a jeho vznik odvozovali od samotného Slunce. Jantarové ozdoby měly v očích našich předků patrně i magickou moc.

Posláním hudebního pořadu Putování po Jantarové stezce je zmapování vybrané části Jantarové stezky po stránce hudební. Typické tance dané oblasti a písně s vazbou na místopis budou v interpretaci hudebních těles a sólistů zpracovávajících hudební a písňový materiál příslušného etnografického regionu.  Součástí výběru jsou i písně poutní a jarmareční nacházející se po celé trase stezky. V pořadu vystoupí: Soubor lidových písní a tanců Hlubina z Ostravy, Mužský sbor Rovina z Olomouce, Valašský soubor písní a tanců Rusava, cimbálová muzika Bukovinka a dívčí sbor Jaderničky z Bystřice pod Hostýnem, Hanácká mozeka Klas, Valašský soubor Kašava ze Zlína, cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště a strážnická cimbálová muzika Danaj s malou taneční skupinou.