Po stopách sběratelů lidových písní I.

Po stopách sběratelů lidových písní I.
9. ledna 2012 Folklorní okénko

Ve Folklorním okénku 11. ledna 2012 za pět pět odpoledne otevře jeho autorka Kateřina Kovaříková seriál o sběratelích lidových písní. V prvním díle si představíme Karla Jaromíra Erbena - českého historika, právníka, archiváře, představitele literárního romantismu a sběratele českých lidových písní a pohádek. 

„Co jest píseň národní ? Všichni znatelé básnictví druhu toho v tom za jednoho se srovnávají, že každá píseň, kterou lid obecný zpívá proto ještě národní není, a byť i celé století se zpívala; a naopak, že pravá píseň národní této ctnosti své nikdy neztratí, byť byla již před sty lety v ústech i v paměti lidské zahynula.“

Tak to jsou slova Karla Jaromíra Erbena, jehož dílo - Prostonárodní české písně a říkadla  - si v dnešním prvním díle seriálu  Po stopách sběratelů lidových písní představíme. Písněmi nás doprovodí soubor Musica Bohemica, jehož jméno je pro mnohé posluchače synonymem české lidové hudby  - soubor, který se tomuto repertoáru věnuje po více než tři desetiletí. Originální hudební rukopis mu vtiskl jeho zakladatel, všestranný hudebník a zpěvák, dirigent a skladatel Jaroslav Krček.

Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, představitel literárního romantismu a sběratel českých lidových písní a pohádek.  Syn řemeslníka a podkrkonošského písmáka se narodil v Miletíně 7. listopadu roku 1811. Po gymnaziálních studiích v Hradci Králové přišel roku 1831 do Prahy na filozofii a práva. Seznámil se tu mimo jiné s Františkem Palackým, z jehož popudu podnikal pak cesty po venkovských archívech. Navázal kontakty s představiteli slovanského bádání a začal se intenzívně zabývat lidovou slovesností a písní.
Na základě vlastního sběru, některých rukopisných sbírek a za pomoci přátel připravil postupně k vydání tři svazky Písní národních v Čechách. Zařadil sem 550 zápisů, z toho 39 epických, a porovnal je s jedenácti převážně slovanskými sbírkami. Svou edici opatřil také mytologickými poznámkami, ale v dalších vydáních od nich sebekriticky upustil. Druhé vydání z let 1852-1856 vyšlo jen ve dvou dílech a zůstalo vlastně neukončené. Teprve roku 1864 vychází definitivní verze: Prostonárodní české písně a říkadla.

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!